Hyperaktivní dítě po malinovce? Tomu nevěřím.

Datum publikace: 30. 06. 2016
Periodikum:
Mladá fronta Dnes
Psychiatr Ivo Paclt se zaměřuje na léčbu poruch soustředění u dětí a mladistvých. Je zastáncem to, že těžší poruchy lze zvládnout s pomocí léků. Své postoje vysvětluje v následujícím rozhovoru.

V současnosti se odhaduje, že ADHD trpí až 8 procent dětí. Tato diagnóza zároveň patří k nejčastějším důvodům návštěv v ordinacích dětských psychiatrů. Jedni z nich si myslí, že tuto nemoc lze zvládnout i bez léků, druzí poukazují na to, že dětem s určitou formou ADHD léky prokazatelně prospívají. K této skupině se řadí i Ivo Paclt, předseda České psychiatrické společnosti.

Kdo je vinen, že k vám děti přicházejí pozdě?

Nejčastěji rodiče ani škola nepoznají, že dítě trpí poruchou pozornosti. Nebo podezření mají, ale rodiče k nám nepřijdou, protože si říkají, že jejich dítě není přece blázen. Třetí důvod: že rodiče diagnózu vyslechnou, ale odmítají dávat dítěti léky.

Jaké jsou varovné příznaky toho, že dítě může trpět poruchou ADHD?

Hlavním znakem ADHD je to, že se dítě nedokáže soustředit. Pozná se to od pátého roku věku, v mnoha případech i mnohem dříve. Dítě by se mělo umět v těchto letech koncentrovat na určitou aktivitu alespoň pět minut. Vedle toho mívají takové děti i některé další psychické poruchy – tiky, nutkavé projevy, jsou abnormálně neposedné, nezkrotné.

Co hyperaktivitu způsobuje?

Tato porucha je v některých případech daná geneticky nebo vzniká během těhotenství, pokud dojde k poškození mozku. Poslední dobou dětí s touto diagnózou přibývá i proto, že se zvyšuje věk matek. A u starších matek hrozí v těhotenství větší riziko různých komplikací – může docházet k hypoxii, tedy nedostatku okysličení plodu. Díky moderním zobrazovacím metodám, tedy magnetické rezonanci, můžeme drobné abnormality mozku dnes dobře studovat.

Jak odborník bez vyšetření magnetické rezonance pozná, že má dítě poruchu pozornosti a nejde jen o obyčejné „zlobení“?

Základní porucha pozornosti se projevuje krátkou nebo velmi krátkou dobou, po kterou se dítě dokáže věnovat jakékoli činnosti. Tato krátká doba soustředění se projeví i v řeči nebo kontaktu s jinými osobami, například ostatními dětmi. Dítě se nesoustředí delší dobu na vnímání ostatních dětí či na výklad učitele. Místo toho se dožaduje pozornosti tím, že vykřikuje nebo reaguje i agresivně. Porucha pozornosti, která by měla jiný původ než ADHD (například psychogenní), neexistuje.

Říkal jste, že někteří rodiče léky pro děti odmítají.

Ale to, že léky na ADHD děti utlumují, je mýtus. Tyto prostředky nemají účinek jako sedativa a fungují přímo na centrální nervovou soustavu. Děti samozřejmě po celou dobu léčby sledujeme, rodiče docházejí s dětmi na pravidelné kontroly. Počáteční období léčby je věnováno právě vytipování potenciálních nežádoucích účinků.

Podle posledních výzkumů mohou hyperaktivitu a poruchy soustředění způsobovat některé konzervační látky, například E122, tedy azurbin, který se přidává do malinovek. Upozorňují na to sami výrobci.

Já tomu moc nevěřím. Ty studie jsem četl, ale příliš mě nepřesvědčily. Nejsem žádný zastánce konzervačních látek v potravinách, ale neumím si představit, že by tyto látky mohly poruchy pozornosti nebo hyperaktivitu vyvolávat. A je těžké to prokázat.

Podle statistik narůstá počet dětí, které mají různé psychické poruchy, deprese. Často se říká, že za tento vývoj mohou především rodiče?

Pokud se podobné závěry uvádějí, jde o zahraniční studie, nicméně je pravděpodobné, že budou platit i u nás. Rodiče mají na své děti nepochybně méně času, což souvisí s řadou faktorů. Nemusí jít vždy o to, aby rodiče s dětmi trávili hodně času, ale důležité je také, jak tento čas naplní.

Celé znění rozhovoru naleznete v dnešním vydání deníku MF Dnes.