Fenomén týrání dětí

Fyzické tresty byly od nepaměti považovány za naprosto samozřejmou součást výchovného působení. Denně jsou tisíce dětí doma fyzicky trestané těmi, kteří by je měli ochraňovat, starat se o ně, vytvářet bezpečné zázemí, poskytovat lásku a porozumění, učit je a vychovávat, podporovat jejich sebevědomí plus sebeúctu a úctu k druhým lidem. Jedná se o téma velice citlivé a palčivé. 

K týrání nebo zneužívání dochází, když nějaký člověk v pozici autority využije moci, kterou má nad dítětem, a to vždy za účelem získání nějakých výhod. Pokud má toto zneužívání formu, která působí fyzickou bolest nebo zanedbávání výchovy a výživy, nazývá se tělesné týrání. Pokud má podobu urážek nebo podrývá něčí sebedůvěru, pak se mu říká psychické nebo emocionální týrání. Tělesný trest je tělesným týráním, dochází-li k potrestání za pomoci předmětu, je-li bití směřováno na citlivé části těla (hlava, bříško, oblast genitálií, plosky a dlaně) nebo zůstávají-li na těle po ranách stopy (modřiny, škrábance atd.). Mezi pasivní fyzické týrání patří nedostatečná zdravotní péče, nedostatečná výživa, výchova a vzdělání, absence ochrany, přístřeší a ošacení, vykořisťování formou nucené práce a žebrání. 

Špatné psychické zacházení (maltreatment) znamená opakovaný vzorec chování vychovatelů dítěte, které mu dává najevo, že je bezvýznamné, bezcenné, nechtěné, zkažené, či dobré jen k tomu, aby naplňovalo potřeby někoho druhého podle jeho představ. Patří sem ústrky, přehlížení a zanedbávání, terorizování, izolování dítěte, využívání, kažení, odpírání citové odezvy, zanedbávání a nezájem o duševní či tělesné zdraví dítěte a o jeho vzdělání a výchovu. 

Sexuální zneužívání není jen pohlavní styk s dítětem. O sexuální zneužití jde i v případě sahání na intimní místa nebo líbání, nuceného přihlížení sexuálním projevům jiných osob nebo pornografického natáčení či fotografování dětí a mladistvých. Sexuální zneužití je jakýkoli typ sexuálního kontaktu mezi dospělým a člověkem pod osmnáct let, nebo mezi teenagerem a mladším dítětem, při kterém se mladší člověk cítí nepříjemně – může jít o pohledy, dotýkání, mazlení, objímání, lechtání, líbání nebo oplzlé řeči. Sexuálně bývají zneužívána nejen děvčata, ale i chlapci a těmi, kdo zneužívají, nejsou výhradně muži, ale zneužívat mohou i ženy. 

Nejčastějším tělesným trestem v naší republice je facka a plácnutí po zadku. Skoro každý z nás to určitě zažil. Pokud je velikost adekvátní, reakce rychlá na „přestupek“ dítěte, může splnit výchovný charakter lépe než nějaká přednáška. Dojde tím k vytržení od činnosti a je důležité, aby si dítě takové plácnutí spojilo do budoucna s tím, že „tohle se nemá dělat“. Zároveň je to ale projev síly a nese obrovské riziko, že rodič neodhadne sílu v ruce, přesné místo úderu na těle dítěte (které ve strachu může změnit polohu), a rána tak může dopadnout na velmi citlivé místo. Tím může způsobit více následků, než bylo původně záměrem.

Podle odborných odhadů je v České republice týráno až čtyřicet tisíc dětí pod věkovou hranicí 15 let. Následky si sebou nosí celý život. Obtížně zvládají stres, jejich důvěra v mezilidských vztazích je narušena, může skončit i sebevraždou. Fyzické násilí může vytvářet nebo zvyšovat pravděpodobnost deviace. U dětí, které jsou vystaveny emocionálnímu týrání a týrání verbálnímu roste pravděpodobnost, že dítě bude agresivní a bude mít interpersonální problémy.

Celé znění článku najdete na: http://internetweek.cz/deti/fenomen-tyrani-deti