Dvouleté děti ve školce? Mysleme na kvalitu péče

Téma zařazování dvouletých dětí do mateřských škol je velmi palčivé. PhDr. Hana Hašková, PhD., ze Sociologického ústavu Akademie věd se na tuto otázku dívá z pohledu sociologa. Jak podle ní vypadají rodiče, kteří stojí o to, aby jejich dvouleté dítě chodilo do školky? „O studii, která by se zabývala tím, jací rodiče usilují o zařazení dvouletých dětí do mateřských škol, nevím. Výzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR z roku 2010 ale ukázal, že rychlejšího čerpání rodičovského příspěvku, tedy do dvou let věku dítěte, využívají častěji vysokoškolačky než ženy s nižším vzděláním. A platí také, že se k výdělečné činnosti vracejí rychleji samoživitelky než matky, které žijí s partnerem.“

Studie matek předškolních dětí z roku 2013, kterou publikoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí v následujícím roce, zase ukázala, že téměř polovina matek chtěla být v době, kdy bylo jejich dítěti mezi druhým a třetím rokem života, výdělečně činná, ale nikoliv na plný úvazek. „Nejednalo se o výzkumy, které by se soustředily přímo na umisťování dvouletých dětí do mateřských škol. Je pravděpodobné, že některé matky, které se chtějí vrátit do zaměstnání v době, kdy jsou jejich dítěti dva roky, neusilují o zařazení dítěte do mateřské školy. A jiné matky možná o zařazení dvouletého dítěte do mateřské školy žádají, aniž by již návrat na trh práce plánovaly, s ohledem na potřeby dítěte, rodinnou situaci, zdravotní stav matky, vytíženost péčí o jiného člena rodiny a podobně,“ uvádí Hana Hašková.

I když se ne všichni ve všem shodují, v některých ohledech lze nalézt mezi studiemi větší shodu než v jiných. „Vysokou míru shody lze nalézt například v tom, že v případě rizikových rodin mají děti prospěch z toho, když začnou navštěvovat kvalitní zařízení denní péče již v raném věku. Kvalita skupinových zařízení předškolního vzdělávání, výchovy a péče se ukazuje z hlediska jejich efektu na různé sledované oblasti v průběhu životní dráhy dítěte jako klíčová. Sleduje se například vliv na předpoklady k učení, sociální dovednosti, agresivní a úzkostné chování, nezávislost, koncentraci, sebeovládání, akademické znalosti a podobně. Švédské, ale i některé další zahraniční dlouhodobé studie dětí, například z Kanady nebo Velké Británie, ukázaly, že z kvalitních programů předškolního vzdělávání, výchovy a péče mají větší prospěch děti, které je začaly navštěvovat před třetím rokem života. Naopak extenzivní docházka do skupinových zařízení nízké kvality ve velmi raném věku, například do 12 měsíců, bývá spojována s častějším výskytem sociálních problémů. Ten však může být podle některých studií následně redukován vlivem docházky dítěte do kvalitního zařízení předškolního vzdělávání, výchovy a péče v pozdějším věku dítěte. Pravdou je, že kvalita zařízení je v různých studiích definována odlišně. Takže zatímco v některých je definována zejména malým počtem dětí na vyučující s vysokoškolským nebo specializovaným vzděláním, v jiných se přihlíží také ke konkrétní programové náplni, vybavení, prostoru, způsobům řešení konfliktních situací, sociálním interakcím ukazujícím na respekt k dětem, pozornost a vstřícnost a na blízkost ve vztahu dítěte a pedagoga. Vždy je tedy potřeba věnovat pozornost konkrétnímu nastavení výzkumu. Lze ale shrnout, že mezinárodní vědecký diskurz nepodporuje tvrzení, že jsou dvouleté děti pro denní skupinovou péči obecně nezpůsobilé,“ uzavírá Hana Hašková tuto otázku.

Celý zajímavý článek naleznete v časopise Informatorium.