„Domškoláků“ přibývá. Kvůli nespokojenosti se systémem či psychickým potížím

„Naše děti se vzdělávají doma. Jsou momentálně ve čtvrté a třetí třídě. Nejmladší nastupuje do první třídy v září,“ říká maminka Dominika Čepil. Pro takzvané domškoláctví svých dětí se rodiče rozhodli z několika důvodů. Mimo jiné nejsou spokojeni s tím, jak a co se učí ve většině tradičních škol.

„Chceme, aby měly na své vzdělávání vlastní tempo a aby mohly čas věnovat věcem, které je baví a naplňují, a ne naopak věnovat čas předmětu, který je nepřitahuje, ale budou se ho muset učit, aby si vylepšily známku,“ vysvětluje Čepil. S dětmi hodně cestují, a tak je vzdělávají sami. Do budoucna uvažují o svobodné škole nebo komunitní skupině.

Rostoucí, ale stále marginální fenomén

Dětí v domácím vzdělávání je podle dat MŠMT v letošním školním roce už 7592. Například před deseti lety to bylo o více než pět tisíc méně. „Nutno zdůraznit, že roste také počet žáků na základních školách, přičemž na druhém stupni bylo povoleno individuální (domácí) vzdělávání od školního roku 2016/2017. Do té doby bylo možné pouze na prvním stupni,“ vysvětluje mluvčí MŠMT Ondřej Macura.

Podle pedagožky Stanislavy Kratochvílové, která založila projekt Učit nebo neučit a specializuje se na podporu rodin při volbě vlastní vzdělávací cesty, stojí za vývojem také vyšší informovanost. „Jistě může mít na počet domškoláků vliv i aktuální dění v průběhu času (například v letech 2020 až 2022 covidová situace). Spíše ale předpokládám, že možnost učit doma je stále relativně mladá a teprve se dostává do širšího povědomí,“ uvádí.

Celý článek najdete zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/domskolaku-pribyva-kvuli-nespokojenosti-se-systemem-ci-psychickym-potizim-373209