Dětská onkologie by neměla být tabu. Rodiny bojují s izolací, ekonomickými problémy i málem léků při remisi

Děti s rakovinou musí bojovat s nemocí, která je může připravit o život nebo je doživotně handicapovat, a do toho narážejí na nepochopení společnosti. Dětská onkologie zůstává v Česku tabu, což by chtěli změnit odborníci i pacientské skupiny prostřednictvím Mezinárodního dne dětské onkologie, který se bude konat už potřetí 18. února. Tentokrát se zaměří na nádory mozku, které jsou u dětí po leukémii druhou nejčastější rakovinou – častěji než ona ovšem končí smrtí. Obecně je přitom u dětských nádorových onemocnění problém, že když léčba nezabere, spektrum dalších možností je podstatně užší než u dospělých. Vývoj dětských onkologických léků a jejich testování je totiž problematické jak kvůli menšímu počtu pacientů, tak z etického hlediska. Alespoň trochu pomoci by snad v tomto směru mohla nová výzva IMI 2, která se zaměřuje právě na téma klinických studií u dětí, na něž plánuje v EU rozdělit až 67 milionů euro.

Dětské nádory jsou vzácná onemocnění – ročně je jich v Evropě diagnostikováno kolem 15 tisíc a v ČR 350 (pro porovnání: každý rok u nás onemocní rakovinou přes 80 tisíc dospělých). Od roku 2005 do roku 2014 přitom bylo jen v Čechách odhaleno 1900 nádorů, z nichž zhruba 30 procent tvoří leukémie a 20 procent jsou nádory mozku a míchy. Celkově dochází k malému nárůstu počtu onemocnění na úrovni necelého procenta. Přibývá přitom melanomů u dospívajících, germinálních nádorů či nádorů varlat. V některých zemích naopak ubývá Hodgkinův lymfom.

Na rozdíl od minulosti už onkologická diagnóza u dítěte neznamená rozsudek smrti – ve více než 80 procentech případů je léčba úspěšná, i když velmi často s trvalými následky. „17 až 20 procent dětí ale pořád ztrácíme. Úspěch dětské onkologie byl vybudován v průběhu několika desetiletí. Zakladatelem dětské onkologie v Česku je pan profesor Koutecký, emeritní přednosta Kliniky dětské hematologie a onkologie v Praze v Motole. Když začínal, všechny děti ztratil, vyléčení bylo výjimečné. Stav se obrátil, ale dosáhli jsme určitého stropu a léčba není bez vedlejších akutních i pozdních následků. Je poměrně intenzívní a pro děti spojená s řadou problémů, takže je může handicapovat do dalšího života,“ uvádí doktor David Sumerauer z motolské kliniky, který se specializuje na dětské nádory mozku. Pro představu – děti s akutní lymfoblastickou leukémií diagnostikované na začátku 90. let měly pravděpodobnost pětiletého přežití kolem pěti procent, zatímco dnes jde o téměř 90 procent; u solidních nádorů je to 80 procent.

Celé znění článku najdete na: https://www.zdravotnickydenik.cz/2017/01/detska-onkologie-by-nemela-byt-tabu-rodiny-bojuji-s-izolaci-ekonomickymi-problemy-i-malem-leku-kdyz-se-nemoc-vrati/