Co víme o pozornosti?

Svoji podstatnou úlohu hrají také pohyby našeho těla, vnitřní stimulace organismu, doteky, chutě, vůně, pocity, kdy se cítíme příjemně a naopak.

Soustředěnost u dětí

Odborníci poukazují na skutečnost, že jestliže se dítě dokáže "vhodně" soustředit, jde vše ve škole daleko snadněji a lépe než když tomu tak není. Co si však máme pod pojmem "vhodné" soustředění představit? Odborných definic existuje celá řada, ale v mnohých lze najít určitou shodu. Hlavní podstatou pozornosti je vybrat si ze všech podnětů, které na nás působí, vybrat právě ty, které potřebujeme. To může samozřejmě platit i naopak, dát do pozadí ty podněty, které jsou nám v dané chvíli nepotřebné. Děti jsou doslova bombardováni větším množstvím informací, než jaké jsou schopni přijmout a zpracovat.

Rozvoj prožívání podnětů

U dětí dochází k rozvoji emočního prožívání podnětů, které poskytuje hra. Ve čtvrtém roce věku dítěte dochází k významnému rozvoji fantazie a dítě se "potýká" s kategorií "fantazijní" a "reálně žité". Dochází k rozvoji obrazotvornosti, dítě emočně zpracovává pohádky a přijímá tzv. rodinnou identitu. Podle odborníků častý a nadměrný kontakt s mediálními nosiči a televizí ve věku dětí od tří do šesti let stírá rozdíly mezi reálným a smyšleným. Dítě žije ve virtuální realitě, emoce jsou vstřebávány smyšlenými příběhy a děti přestávají stát o reálné lidské emoce. Mnohem závažnější následky při prožívání stresu (opakovaně při akčních filmech) dochází k vyplavování exitační aminokyseliny, které přímo ničí neurony, což může ovlivnit inteligenční kvocient u dětí. Na jednu stranu se může zdát přínosné, že děti umí ovládat techniku již od útlého věku, avšak v praxi můžeme vidět, že s dítětem se málo komunikuje a rodič je v podstatě rád, že dítě nezlobí a hraje s i s mobilem. Jaká jsou skutečná rizika, to přinese až následný vývoj a zkoumání této problematiky.

Celé znění článku k přečtení na: https://cpzp.cz/clanek/4816-0-Co-vime-o-pozornosti.html

> další zprávy z médií