- Domů
- O čem se mluví
- Co děti potřebují?
Co děti potřebují?
Datum publikace: 26. 05. 2017
Periodikum:
margit.cz
Žijeme ve zvláštní době. Většina z nás má vše, co k životu potřebuje, naše země není ohrožována bezprostředním konfliktem. Navzdory tomu velká část rodičů trpí strachem z nebezpečí, která podle nich číhají na jejich potomky na každém kroku. Přitom trocha přirozeného nebezpečí je jim jenom ku prospěchu.
Margit Slimáková je specialistka na zdravotní prevenci a výživu. Vystudovala farmacii a dietologii, využívá osvědčené poznatky ze všech oblastí medicíny. Věnuje se poradenství a osvětě, publikační i přednáškové činnosti.Její názory jsou mnohdy netradiční a nutí nás dívat se na věci z úhlu, který není běžný, jindy zase odhaluje osvědčené pravdy a postupy, na které naše trochu podivná doba zapomněla a přitom mají stále svou platnost. Tak je tomu i v případě textu o nebezpečích, která našim potomkům prospívají.
Strach doprovází dnešní rodiče na každém kroku. Tento strach ubírá jejich ratolestem volnost, tolik potřebnou pro získání esenciálních zkušeností. Jindy jim volnost upírají tím, že za ně raději všechno udělají a na každém kroku jim pomáhají. Důvody? Máme své děti ohromně rádi, chceme na ně být co nejhodnější a přejeme si, aby měly snadný život. Přitom jim ho ale komplikujeme
Každé třetí dítě v Česku je obézní. U obézních dětí se častěji vyskytuje cukrovka. Podle průzkumů mají kulatá záda, vadné držení těla, ploché nohy, vybočená kolena, ochablé svalstvo. Přitom až čtvrtina školáků nechodí na tělocvik. A rodiče? Ti píšou omluvenky, radí a rozhodují. Neběhej, zakopneš! Nepůjdeme ven, sněží. Rodiče přispívají k tomu, že jejich mají děti katastrofální kondičku.
Odcizení se přírodě a přehnané ochranitelství našich dětí přináší přesný opak toho, co si pro ně ve skutečnosti přejeme. Každý rodič přece touží mít vitální, veselé, odvážné a kreativní dítě! Začněte už dnes tím, že budete více věřit ve schopnosti svého dítěte, poskytnete mu prostor k tomu, aby dělalo věci samo, budete mu více důvěřovat, připustíte nudu, budete tu a tam jen naslouchat a přihlížet, aniž byste chtěli zasahovat nebo něco vylepšovat, a dovolíte dítěti dělat i nebezpečné věci.
V každodenním provozu škol v divočině opakovaně narážím na děti s totožnými symptomy:
- děti, které potřebují ke všemu, co chtějí udělat, svolení
- děti, které si v ničem nevěří
- děti, které si v ničem nevěří, ale chovají se, jako by už všechno viděly, slyšely, očichaly, ochutnaly, dělaly
- děti, které si nechají ujít tu největší zábavu ze strachu, aby se neušpinily
- děti, které vnímají jen zlomek věcí, které se okolo nich dějí
- děti, které nedokáží udržet rovnováhu při chůzi na kmeni stromu
- děti, které nemají představu o tom, co by měly venku vlastně dělat
Podle M. Slimákové bychom měli dětem opřát trochu nebezepčí, která jsme zažívali v dětství ještě my. Nechme je třeba šplhat na stromy, chodit na boso, ukažme jim, že oheň není jen nebezpečný, ale také krásný, dovolme jim dělat manuální činnosti.
Celé znění článku naleznete na: http://www.margit.cz/co-deti-potrebuji/