Čeští bezdomovci jsou čím dál mladší

Dvaadvacetiletý Jakub se ve zlém rozešel s rodiči. Odhodlání definitivně praštit dveřmi rodného domova mu dodala čerstvá láska, kterou poznal na seznamce. Přijel za ní vlakem do Prahy. Vztah ale neměl dlouhého trvání. Domů se Jakub vrátit nechtěl. Skončil na ulici s tím, že se určitě brzy postaví na vlastní nohy.

Podobných příběhů mladých lidí, ať už způsobených zhrzenou láskou, alkoholem, drogami, nebo problémy v rodině, se v tuzemsku odehrávají tisíce. Představa, že bezdomovec je výhradně pán v letech, pospávající na lavičce před hlavním nádražím, se ukazuje jako lichá.

Potvrzuje to i situace v plzeňské pobočce Charity. "Třetina našich klientů jsou lidé do třiceti let. Což je výrazná změna oproti situaci před deseti lety. Tehdy jich bylo okolo pěti procent," říká vedoucí Domova sv. Františka Džemal Gërbani. Na tomto místě mohou bezdomovci získat potravinovou pomoc, oblečení, hygienické prostředky, ale také rady, jak se z ulice dostat.

Velmi časté podle Gërbaniho je, že mladí bezdomovci užívají návykové látky. "Takže jeden z typických bezdomovců dnešní doby je mladý člověk, který bere drogy, zhusta pije alkohol a nemá téměř žádné pracovní zkušenosti a návyky," popisuje. Zdvojnásobil se také počet mladých žen bezdomovkyň právě v této věkové kategorii.

Ohroženy jsou i rodiny s dětmi

Podobná situace je i v hlavním městě. "Ve specializovaném denním centru se jich vystřídají denně desítky. Je mezi nimi dost velká fluktuace, většinou nevíme, kam odejdou," popsal realitu hlavního města Ilja Hradecký z organizace Naděje. Střední vzdělání má více než polovina osob bez domova, vysokoškolské tři procenta. Necelá pětina o sobě uvedla, že jsou věřící.

Přidává se i Armáda spásy. "Došlo k tomu, že se změnila struktura lidí bez domova. Stále je nejvíc lidí na ulici ve věku 56-65 let, do ohrožené skupiny ale patří rovněž mladí, dále rodiny s dětmi. Ty sice nežijí přímo na ulici, ale jsou dočasně ubytovány v nevhodných podmínkách a jejich život a zvlášť pak život jejich dětí je determinován způsobem žití," napsal LN Jan F. Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy. Moravskoslezský kraj na špici

Tento trend ostatně předznamenávala i čísla ze sčítání lidu v roce 2011. Už tehdy bezdomovci od 15 do 44 let tvořili více než polovinu. Tehdy život na ulici přiznalo přes 11 tisíc osob. Podle nejnovějšího průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí z loňska se ale ukazuje, že domov nemá přes 68 tisíc lidí. Sem spadají i lidé žijící v azylových domech, ubytovnách nebo třeba vězni před propuštěním.

Nejvíce z nich, téměř 14 tisíc, se pohybuje v Moravskoslezském kraji. Na druhém místě je Praha. "Mezi lidmi přežívající venku a v noclehárnách jsou ze 75 až 80 procent muži," napsal mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň.