Celiakie
V této souvislosti je onemocnění někdy ve zkratce charakterizováno jako nesnášenlivost lepku. Při celiakii dochází k poškození sliznice tenkého střeva touto autoimunitní reakcí, což může vést k těžké podvýživě, průjmům, vzniku osteoporózy nebo zvýšenému riziku maligních nádorů. Přestože první zmínky o této nemoci lze najít již v literatuře starého Řecka, popsána a objevena byla až koncem 19. století (S. Gee). Ke zjištění významu lepku na vznik celiakie dochází až po 2. světové válce (K. W. Dicke, van de Kamer). Prevalence neboli výskyt onemocnění se pohybuje okolo 1:200-250, což znamená, že pravděpodobný počet nemocných v České republice je přibližně 40 000, v současné době je sledována asi pouze desetina z nich.
Celiakie, dříve považovaná za onemocnění dětského věku, má své vážné důsledky také v dospělosti. Typickými příznaky celiakie jsou v dětství průjmy, nafouklé bříško, zhoršení prospívání dítěte, porucha růstu a přibývání na váze. U dospělých se kromě objemných mastných stolic projevuje též hubnutím, bolestmi břicha a vznikem podvýživy. Takových nemocných však ubývá a častěji se vyskytuje onemocnění s netypickými příznaky (např. netypická bolest břicha, únava) nebo onemocnění zcela bezpříznakové. Pak se celiakie může projevit až příznaky komplikací, například perforací střeva, vznikem nádorového onemocnění či zlomeninou kostí při osteoporóze. Kožní manifestací celiakie je Duhringova herpetiformní dermatitida, která se projevuje vznikem svědících puchýřků na typických místech – v oblasti loktů a kolen, ve vlasaté části hlavy. Tyto puchýřky nereagují na běžné masti, ale na bezlepkovou dietu a sulfony. Celiakie se může sdružovat s dalšími autoimunitními chorobami, jako je cukrovka závislá na inzulínu, autoimunitní thyreoiditida – zánět štítné žlázy a další nemoci. Vyskytuje se častěji například u pacientů s Downovým syndromem a u příbuzných pacientů s celiakií.
Celé znění článku naleznete na http://www.fzv.cz/celiakie/.
