Z nebe se stalo příliš dobré místo
Shelley Gilbert se narodila starším rodičům, kteří si mysleli, že děti už mít nemůžou. Vypráví, že ji zbožňovali a mysleli si, že její narození je zázrak. Hormonální změny vyvolané těhotenstvím však u maminky vyvolaly rakovinu prsu v době, kdy se o rakovině vůbec nemluvilo. Zemřela, když byly Shelley čtyři. Mluvit s osiřelým děvčátkem o jeho ztrátě nikoho ani nenapadlo. “Zemřela, ale mně to nikdo neřekl,” vypráví dnes Shelley. “V té době šlo hlavně o to uchránit děti před zármutkem a dospělí si ve své moudrosti mysleli, že když mi nic neřeknou, pomůžou mi tím. Ze všeho, co se týkalo posledního rozloučení jsem byla vyloučena.”
Rodina šikovné švadleny a obchodníka s koberci bydlela v Londýně. Po matčině smrti žila Shelley s otcem skoro stejně jako předtím, jen jim pomáhala hospodyně a o víkendu tetičky. Tyhle dny strávené v širší rodině se ukázaly být velice důležité. “Potíže nastaly, když umřel táta,” vypráví dál paní Gilbert.
Když jí bylo devět, zkolaboval její otec v pokoji. Zemřel na infarkt. Malá Shelley se tedy stala sirotkem ve světě, který s ní odmítal mluvit o smutku nebo o smrti, která obrátila její svět vzhůru nohama. Paní Gilbert říká, že trauma z toho, že byla sirotkem okolo něhož vzniklo „mlčenlivé spiknutí“, zformovala celý její další život.
Celé znění zprávy najdete na http://www.umirani.cz/clanky/z-nebe-se-stalo-prilis-dobre-misto.
Související článek na portálu Šance Dětem:
