Víc než jména. Zjišťovali jsme, kdo ztělesňuje českou filantropii
O zločinech a poklescích veřejně známých Čechů víme takřka všechno. Politici, úředníci, podnikatelé, celebrity všeho druhu - ti všichni nás skrz média oblažují proudem svých nepřístojností až hanba.
Svůj "rok jinak" trávím v nadaci, která se snaží rozvíjet tuzemskou dobročinnost. To se nám, myslím, daří. Když ale přijde na to, ukazovat tvář konkrétních filantropů, narážíme opakovaně na hradbu, kterou si dotyční vybudovali ze směsi obav a nechuti veřejně promluvit o své charitativní praxi. "To je naše intimní věc," zdůrazňují.
Bylo by pošetilé se nad jejich postojem pohoršovat. Česká kotlina umí přetékat závistivostí, finanční úspěch se tu rýmuje s nekalostí, projevy lidové frustrace bývají pořádně nechutné. Ve srovnání hlavně s anglosaskou společností, kde bohatství, vliv a mecenášství kráčejí po staletí ruku v ruce, to však někdy zavání až paranoiou.
Najít osobnosti, kterým nedělá potíž sebevědomě sdílet své filantropické zkušenosti, není úplně nemožné.
Celé znění článku najdete na: https://www.tyden.cz/rubriky/nazory/marek-salek-v-jinem-stavu/vic-nez-jmena-zjistovali-jsme-kdo-ztelesnuje-ceskou-filantropii_250038.html.
