Vědkyně: První kontakt se světem se do mozku zapíše. Zkaženou hodinu po porodu jde napravit výchovou

Datum publikace: 29. 05. 2018
Periodikum:
aktualne.cz
Bonding je název pro nerušený kontakt matky s dítětem v prvních okamžicích po porodu. Mohou tak společně strávit tzv. zlatou hodinu. O této metodě i o dalších důležitých věcech pro vývoj dítěte hovoří v rozhovoru Markéta Keller, přední epidemioložka z Edinburské univerzity

Proč je první hodina po porodu pro matku i dítě tak důležitá?

Jako epidemiolog těžko řeknu, že jde jen o zlatou hodinu. Jde i o to, co se děje před ní. Mě zajímá, jak je nastavený mozek na zvládání stresu a zátěží. Zajímá mě, jak se dítě bude učit, jak později jako adolescent bude schopné zvládnout emoční výkyvy. Zda se u něj může vyvinout posttraumatická stresová porucha.Po několik generací jsme matkám hned po porodu děti nedávali. Tím jsme šli proti přírodě. Přestože jsem vědec a opírám se o data, tak kdykoli se ztratím, podívám se, jak to funguje v přírodě. Je naprosto přirozené, aby si matka chránila svoje děťátko. Do mozku dítěte se zapisuje emoční paměť. Nejstarší emoce strach a vztek jsou na světě 250 milionů let. To, jaký mám první kontakt s vnějším světem, je tam zapsané.

Co by tedy v první hodině mělo proběhnout, aby nastavení bylo co nejlepší?

Zaprvé je důležité, aby maminka nebyla vystresovaná před porodem. Myslím si, že mluvit jenom o jedné hodině je vytržení z kontextu. Je to jako když budu léčit ledvinu, kterou možná vyléčím, ale pacient mi umře. Je dobré, aby matka byla v dobrém partnerském vztahu, ideálně aby nekouřila a aby neprožívala větší, než je civilizačně nezbytně nutný psychosociální a socioekonomický stres. Ale jde o to kolik. Je důležité, aby ve chvíli, kdy žena rodí, se s ní v porodnici mluvilo jako s jedincem, ne jako s pacientkou, která tam má něco vyprodukovat. To něco je další člověk.

Takže matky, kterým dítě během první hodiny nedaly, se nemusí děsit, že na něm byly napáchány nevratné škody?

Myslím si, že to, co jsme za 70 let zpackali, teď docela rychle doháníme. A to nejen Česko, ale celá západní Evropa. Je důležité, že špatná první hodina nutně neznamená, že je člověk postižený do konce života. Myslím si, že by stačilo, aby rodiče a děti neseděli všichni na mobilech, když jedou třeba autobusem. Jeden z problémů také je, že jsme přestali žít trojgeneračně. Naše děti nevidí, jak si jejich rodiče váží svých rodičů.

Můžete porovnat české a skotské porodnictví?

Osobně bych chtěla, abych měla u porodu českého lékaře, českou porodní bábu, ale aby se to celé odehrávalo ve skotském prostředí. Přístup je tam jiný, přátelštější, klidnější - a to i ve velkých nemocnicích. Pokud nejste v rizikové skupině, tak ve Skotsku rodíte sama v místnosti. Je tam s vámi porodní bába, ale doktor je za rohem. Můžete u toho mít, koho chcete. Na druhou stranu, ve Skotsku když to nejde přirozeně, tak hned berou kleště. Víme, že dvě procenta klešťových porodů končí postraumatickou epilepsií. A je naprosto normální, že pokud nejsou komplikace, tak vás po čtyřech až šesti hodinách pouštějí domů. To mně připadá brzy.

Celý rozhovor najdete na: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/vedkyne-prvni-kontakt-se-svetem-se-do-mozku-zapise-zkazenou/r~39daf15e5a9d11e8ac3d0cc47ab5f122/

další zprávy z médií