Úzkosti, sebevraždy, netolismus. Péče o dětské duše se řítí do stavu ohrožení

„Postupně jsem měla z jídla velké výčitky, jedla jsem čím dál méně. Pořád jsem si ale říkala, že nemůžu mít anorexii, protože jsem nikdy nebyla hubená,“ líčí Gabriela Švejdová. O své zkušenosti s mentální anorexií, pobyty v psychiatrických léčebnách, sebepoškozováním i o cestě k vyléčení dnes dovede mluvit veřejně a její osobní zpovědi se mezi mladými lidmi setkávají s nemalou odezvou. V Česku se s problémy podobného rázu potýkají tisíce dětí a mladistvých. S větší či menší intenzitou ochromují jejich běžný život a bez milosti mažou představy o bezstarostném dětství či dospívání. Aktuální čísla přitom potvrzují obavy posledních let: covid a jím vynucená opatření, izolace i všeobecná ztráta části životních jistot, si na psychice těch nejmladších vybraly svou daň. Mezi prvními na nárůst problémů upozornila Asociace dětské a dorostové psychiatrie. Z šetření mezi desítkami odborníků vyplynulo, že zejména po tzv. druhém lockdownu na podzim 2020 začalo do ordinací proudit více nezletilých pacientů.

Celý článek najdete zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-proc-se-v-cesku-zapomnelo-na-detske-duse-pece-se-riti-do-stavu-ohrozeni-204794