Tramvaj chodicilide.cz najela 1 200 kilometrů po českých městech
Jízdy tramvaje chodicilide. cz v 6 českých městech vyvrcholily 20. června poslední jízdou v Praze. Tramvaj chodicilide.cz jezdila od 8 hod. ráno do 16 hod. odpoledne na trase linky č. 22. Jízda tramvají byla opět pro všechny cestující zdarma.
Tramvaje chodicilide.cz vyjely během května a června v Praze, Brně, Liberci, Plzni, Ostravě a Olomouci. Na kolejích tramvaje celkem strávily zhruba 50 hodin, ujely 1 200 kilometrů a odhadem svezly kolem 130 000 cestujících. Na akci se podílelo také 70 lidí se sluchovým nebo zrakovým postižením z Prahy a regionů a v tramvajích se uskutečnilo kolem 4 000 rozhovorů mezi nimi a běžnými cestujícími, kteří se o problematiku zajímali. "Zdá se, že přestože se míra informovanosti o problematice a konkrétní podmínky pro život lidí s postižením v jednotlivých regionech liší, zájem a vstřícnost lidí přistupujících do tramvaje v různých městech tím poznamenány nebyly a vzájemná komunikace byla viditelně přínosem pro obě strany," hodnotí průběh Jana Muhič Vobořilová z Nadace Sirius.
Jak komunikovat s handicapovanými
Moderátor ("Tomáš" z TVspotů chodicilide.cz) zval lidi na zastávkách do tramvaje, vysvětlil jim cíl projektu, nabídl letáček se základními informacemi o komunikaci s lidmi s postižením, a poté nabídl možnost zeptat se přímo přítomných lidí se zrakovým nebo sluchovým postižením.
Cílem bylo zprostředkovat užitečné informace inovativní formou a bez zbytečného moralizování. Pro komunikaci s lidmi se sluchovým postižením, kteří využívají znakového jazyka, byli k dispozici tlumočníci znakového jazyka.
"Nechceme budit lítost ani nevyzýváme k zasílání finančních příspěvků. Tato kampaň není o financích, ale o osobním přístupu každého z nás. Vstřícnost a ochota porozumět nás nic nestojí. Jde nám o to, aby se lidé s postižením a lidé bez postižení cítili při setkání ve veřejném prostoru dobře," říká Jana Muhič Vobořilová z Nadace Sirius.
Autenticita kampaně
Podle autorů kampaně je nezbytná její autenticita, tzn. kampaň spoluvytvářejí sami lidé se zdravotním postižením, je založena na jejich konkrétních zkušenostech a sami se jí také účastní. Záměrem je postupně z projektu chodicilide. cz vytvořit komunikační platformu pro lidi s postižením a bez postižení. Dalšími aktivitami se bude platforma rozvíjet a konečným cílem je, aby většina veřejnosti byla dobře obeznámena s problematikou a věděla "jak na to" při setkání s člověkem s postižením.
Nejdřív se ptejte!
Podle samotných handicapovaných jsou nejčastější překážkou na jejich každodenních cestách různorodá nedorozumění. Cestující v tramvaji například dověděli, že člověk se zrakovým postižením mívá svá "prošlapaná" místa, kde se hravě orientuje. "Proto se předtím, než se rozhodnete nevidomého "popadnout‘, zeptejte, zda pomoc v tu chvíli skutečně potřebuje a jak nejlépe postupovat," radí Jana Muhič Vobořilová.
Před započetím rozhovoru s člověkem se sluchovým postižením je zase potřeba na sebe nejprve upozornit, např. poklepáním na rameno. "Běžně stačí, když s člověkem se sluchovým postižením mluvíme pomalu a zřetelně, udržujeme oční kontakt a případně sdělení zopakujeme. Odezírání totiž výrazně zlepšuje porozumění neslyšícího. Někdy, zvláště u osob ohluchlých, které neznakují, pomůže papír a tužka nebo psaní pomocí mobilu," vysvětluje Jana Muhič Vobořilová.
Co vás zajímalo?
Tramvaj chodicilide.cz je první akcí v rámci kampaně chodicilide. cz, která zprostředkovala přímou komunikaci mezi lidmi s postižením a bez postižení. Podle Jany Muhič Vobořilové bylo až překvapující, jak běžní cestující přistupovali často k akci přirozeně a oceňovali možnost zeptat se přítomných lidí se zdravotním postižením na vše, co je v souvislosti s danou problematikou zajímá.
"Kromě otázek týkajících se postupu v konkrétních situacích, kdy se mohou s člověkem nevidomým nebo neslyšícím ve veřejném prostoru setkat, se často ptali i na témata z jejich každodenního života – například jak si dívka se zrakovým postižením vybírá oblečení nebo jestli si dokáže uvařit. Předmětem zájmu bylo i téma vodících psů,tam,kde s námi cestovali. U lidí neslyšících nebo nedoslýchavých byly často hlavním tématem různé možnosti a prostředky komunikace," uvedla.
Hodně toho zvládnou sami
Podle autorů kampaně lidé s postižením někdy pomoc potřebují, zároveň jsou to ale lidé s vlastní důstojností a spoustu věcí zvládnou sami. "Nejlepší způsob, jak skutečně pomoct, je nebát se zeptat, zda a jakou pomoc můžete nabídnout. Naše nepříjemné pocity nejčastěji plynou ztoho,že nevíme, jestli si člověka s postižením všímat nebo raději ne, jestli nabídnout pomoc a jak. Proto jsme se spolu s mladými lidmi s postižením snažili zachytit názorné situace a postupy, které nám pomohou vědět si rady. Jejich slovy řečeno: máme svoje omezení, o kterých víme a s nimiž se v běžném životě vypořádáme – i když někdy vaši pomoc potřebujeme, jednejte s námi jako rovný s rovným a nelitujte nás," uzavírá Jana Muhič Vobořilová.
Více informací o projektu naleznete na: www.chodicilide.cz
