Syndrom zavrženého rodiče neexistuje

Datum publikace: 05. 06. 2017
Periodikum:
Právo
Syndrom zavrženého rodiče mohou soudy použít v opatrovnických sporech a na jeho základě odebrat dítě rodiči, který se o ně staral třeba i od narození. Údajně ale taková diagnóza vlastně vůbec neexistuje.

Syndrom zavrženého rodiče není uznán ani v rámci Mezinárodní klasifikace nemocí a není řádnou diagnózou a kliničtí psychologové i lékaři ho vůbec nepoužívají. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík navíc upozorňuje, že samotný pojem zavržený rodič je výsledkem špatného překladu z angličtiny, z čehož následně pramení i zavádějící výklad celého jevu. V originále se totiž hovoří o parental alienation syndrome. „Anglický výraz alienation znamená odcizení, nikoli zavržení, jak se bohužel opakovaně, ale mylně uvádí,“ dodal Ludvík.

„Důvodem oddělení dítěte od rodiče, který o něj dosud pečoval, proti jeho vůli, nemůže být pouhé konstatování, že dítě trpí syndromem zavrženého rodiče,“ říká ministryně práce a sociálních věcí  Marksová s tím, že už na podzim 2016 byly Orgány sociálně-právní ochrany dítěte (OSPOD) upozorněny, že syndrom zavrženého rodiče by se jako oficiálně neuznaná diagnóza neměl objevovat ve znaleckých posudcích a nemělo by z něj být při rozhodování o úpravě poměrů dítěte vycházeno.Za spory o dítě nesou vždy vinu rodiče. Intervence ze strany státu proto musí dopadnout výhradně na ně. Stát v žádném případě nesmí trestat a traumatizovat nevinné dítě, a už vůbec ne na základě pseudovědeckých závěrů.

Celé znění článku naleznete v tištěné verzi deníku Právo.