Správný vývoj emoční inteligence je důležitý nejen pro nástup do školy. Jak ji rozvíjet?

Emoční inteligence dítěte a její rozvoj 

Malé dítě jen těžko rozumí tomu, co se v něm vlastně odehrává. Pohnutky miminka jsou ryze instinktivní, uvědomuje si pouze pocity libosti a nelibosti. Každá vnímavá máma ale dokáže rozpoznat dle intenzity a zabarvení zvuku miminka, co se s ním asi děje, a co by potřebovalo. S postupným vývojem a růstem dítěte se i rozvíjejí jeho emoce, které jsou už více barvitější a specifické. 

"Emoce tvoří nedílnou součást duševního života člověka a podobně jako poznávání a morální a sociální vědomí procházejí vývojovými epochami. Vše probíhá v souvislosti se zráním mozku a v interakci s prostředím. V batolecím věku se často můžeme setkat se separační úzkostí a obdobím vzdoru, které bývají doprovázeny opravdu silnými emočními reakcemi. V předškolním období se emoce dále diferencují. Oblíbenou činností dětí je hra a vznikají širší sociální vztahy mimo rodinu. Při nástupu do školy je sociálně-emoční zralost dítěte jedním z předpokladů úspěšného zvládnutí role školáka. Dítě by mělo vydržet bez matky, ovládat své reakce a umět se začlenit do školního kolektivu. Jak toto zvládne, je otázkou vlivu více faktorů. Svou roli totiž hraje temperament, míra frustrační tolerance i sociální zkušenosti,” říká Mgr. Jana Lepková z pedagogicko-psychologické poradny. 

Hry na rozvoj emoční inteligence 

Dětské emoce a jejich rozvoj nelze opomíjet. Obrovský vliv má emoční ladění rodiče - asi všichni víme, jak snadno se přenášejí nálady z jednoho člověka na druhého, natožpak na vysoce senzitivní dítě. Je třeba si uvědomit, že emoční ladění je nakažlivé a obtížně lze předpokládat, že dítě žijící v neustálém presu stresované matky se bude emočně optimálně rozvíjet. Aby se dítě dokázalo ve vlastních emocích orientovat, musí si je uvědomit, umět si je pojmenovat. Mgr. Lepková doporučuje následující tipy:

"Emoce se třeba mohou stát součástí příběhů a pohádek. Můžeme číst s dítětem nějaký příběh z knížky, a zeptat se ho, jak se cítily jednotlivé postavy a co prožívaly. Pokračujeme pak třeba tím, jak se to vztahuje k nám, kdy jsme se cítili podobně, jak nám bylo a jak se cítíme dnes. Učíme se tím orientovat v emocích jako jsou radost, strach, vztek, závist, žárlivost, osamělost, smutek, zvědavost nebo důvěra. 

Některé děti nerady hovoří o svých pocitech, můžeme tedy vyzkoušet hry, například pomocí karet s emočními výrazy, které si dítě může dle instrukce vybrat. Ptáme se dítěte, proč si vybralo právě tuto kartu a jak souvisí s tím, co momentálně prožívá. Touto cestou se zpravidla dítě mnohem lépe otevře. Můžeme se dopátrat podstaty problému a dospět ke společnému hledání cesty k jeho řešení. Dítě nám též může svůj vnitřní svět třeba nakreslit. 

Celý článek najdete zde: https://motherclub.cz/spravny-vyvoj-emocni-inteligence-u-deti-je-dulezity-pro-nastup-do-skoly-jak-ji-rozvijet/