Škola, kde se nešikanuje, neexistuje
Když se pak se šikanou setkají, je to pro ně šok.
O různých formách šikany, její prevenci a léčení jsem si povídala s psychologem Davidem Čápem.
Co si představíte, když se řekne šikana?
Na jedné straně bezmoc, smutek, lítost, pláč, izolaci dítěte od ostatních, na druhé straně to, že šikana je hodně zbulvarizované slovo, které se používá v situacích, kde by se používat vůbec nemělo. Tímhle slovem šermují děti, rodiče, učitelé, často ho slýcháme v médiích, ale to až v případě, kdy je ubližování hodně extrémní. Šikana jako taková je opakované a záměrné ubližování někomu, kdo nemá možnost se bránit. A může jít jak o fyzické, tak i o psychické ubližování.
A může se tohle ubližování dít komukoli, myslím bez rozdílu věku?
Bude to znít smutně, ale ano, je to tak. Šikana se může objevit téměř ve všech sociálních skupinách, některé její formy je možné pozorovat i v mateřských školách a ošklivě si ubližovat dokážou též obyvatelé domovů seniorů. Někteří lidé také mají zkušenost s ubližováním na pracovišti; pokud si ubližují kolegové, mluvíme o mobbingu, a v případě, že ubližuje nadřízený, se jedná o bossing. Domácí násilí lze také charakterizovat jako šikanu.
Celé znění rozhovoru najdete na https://www.rodina.cz/clanek8839.htm
