Psychologové kvůli pandemii mění svoji práci za pochodu. Terapie vedou online a po telefonu

„Chodím na klasické sezení, ale tím, že situace je, jaká je, tak jsme se dohodli, že to pozměníme. Je to jiný. Člověk nevidí odezvu a není to úplně v bezpečném prostředí,“ popisuje Radiožurnálu svou první zkušenost s telefonickou terapií osmadvacetiletá Anna. Hned dodává, že to určitě nápomocné je, i když se osobně nevidí. Terapeutce se může vypovídat ze současné situace, získá náhled od někoho zvenčí i rady, co dělat a jak se udržet v dobrém duševním rozpoložení. Pomáhají třeba meditace, dechové i fyzické cvičení nebo nebýt na sebe moc přísný.

Právě přes telefon nebo různé webové aplikace musí nyní terapeuti i psychologové nabízet své služby. Ty tak ze dne na den prošly zásadní změnou. „Jako psychoterapeuti se importujeme do virtuálního světa a zjišťujeme, jestli v téhle doméně máme místo. Jestli tu můžeme vůbec existovat. A teď v tom všichni trochu plaveme,“ říká terapeut Pavel Pařízek. Jeho slova potvrzuje i Jan Bažant z Asociace klinických psychologů a vedoucí oddělení klinické psychologie v Pardubické nemocnici: postoj odborníků je zatím rozporuplný. Shodují se na tom, že služby mohou být dostupnější i pro lidi, kteří ve svém okolí terapeuty nemají.

Některým klientům – třeba těm s úzkostnými poruchami – také podle psycholožky Lucie Kučerové z Brna může taková forma vyhovovat. Upozorňuje ale i na negativa: „Psychologové se shodují na tom, že nevýhodou je omezení některých aspektů komunikace. Třeba to, že vidíme jen obličej. Někdy také nedostatek soukromí v prostředí, odkud klient volá.“

Nejistá byla v komunikaci i Anna. Popisuje, že měla tendenci do telefonu spěchat a vyřídit to rychle a efektivně. Je to ale podle ní jen otázkou času, než si na to ona i terapeutka zvyknou. Dalším velkým rizikem je otázka technického zabezpečení. Běžně jsou takto choulostivé a důvěrné údaje přísně chráněny. „U nás v nemocnici o tom, že docházíte k psychologovi, ani ostatní lékaři nevědí. Je to utajené pracoviště, protože se předpokládá, že ty informace jsou vysoce zneužitelné,“ říká Jan Bažant. Teď terapeuti i psychologové využívají hlavně nástroje, které jsou zadarmo a poskytují je nadnárodní technologičtí giganti jako je Facebook, Microsoft nebo Google. „Záruka, že by se měly používat pro tyto účely, není,“ poznamenává Bažant.

Problémů bude přibývat

Izolace od ostatních, finanční nejistota, strach z nákazy, uvěznění v nefunkčním vztahu. To jsou jen některé těžkosti, s kterými se nyní musí lidé vypořádat. Někteří to snáší lépe, psychologové se ale shodují, že duševní nepohody bude přibývat. To ostatně ukazují i data o psychických a sociálních dopadech epidemie SARS z roku 2002.

Podle Martina Anderse, přednosty psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, ale zatím psychiatři neregistrují zvýšený zájem. „Čekám mohutný nápor v okamžiku, kdy začne polevovat první fáze epidemie. Teď jsme ještě v šoku a většina klientů to zvládá, je takzvaně mobilizovaná,“ řekl serveru iROZHLAS.cz. Roli mohou hrát i současná opatření a omezení pohybu.

Nárůst ale zaznamenávají krizové linky. Třeba na anonymní linku první psychické pomoci – 116 123 – se oproti situací před nouzovým stavem nyní dovolá třikrát více lidí. „Psychologické dopady současné situace už jsou, ale hlavně budou, velmi výrazné. Témata hovorů se posouvají směrem ke stále náročnějším, zvyšuje se napětí a intenzita emočních reakcí, roste úzkost. Čím déle to potrvá, tím bude takových lidí a situací přibývat,“ upozorňuje vedoucí linky Lucie Hermánková.

Celý článek najdete zde: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/terapie-koronavirus-covid-19-psychologicka-pomoc-linka-terapeut_2004160651_och