Proč se mnou nikdo nekamarádí?
Možná takovou situaci prožíváte či jste ji prožívali před koncem školního roku – vaše dítě chodí ze školy či ze školky smutné, nemá na nic náladu, stěžuje si, že nemá žádného kamaráda, nikdo si s ním nehraje či nepovídá. Co teď? Jak poznat, zda se jedná jen o drobný spor mezi dětmi, anebo je to něco vážnějšího? Jak svému potomkovi pomoci, aby si kamarády našel? Tak nejen o tom bude náš dnešní příspěvek.
Kamarádi jsou pro děti (a nejen pro ně) velmi důležití. Bez nich se mohou cítit odstrčené, nepochopené, což může mít negativní vliv na jejich sebevědomí. A čím je dítě starší, tím větší roli v jeho životě kamarádi hrají. Je pro něj důležité, aby bylo kolektivem přijímáno a oceňováno, aby se stalo jeho součástí.
Právě díky času, které dítě stráví s vrstevníky, se naučí mnohé dovednosti, které jsou pro život téměř nezbytné, respektive bez nich může být poměrně složitý. O jaké dovednosti se jedná? Je to například komunikace s ostatními a vzájemná spolupráce, schopnost vyrovnat se s porážkou, dělat kompromisy či řešit spory, prosadit se mezi ostatními, sdělit svůj názor a mnohé další.
Rozdíl mezi kluky a holkami
Asi není třeba ani zmiňovat, že přátelství uzavíraná mezi kluky a mezi dívkami bývají odlišná. Zatímco dívky chodí domů ze školky s výrazy typu „Já s tebou KA či NEKA“ (pro neznalé KA – kamarádím, NEKA – nekamarádím), řeší „obrovské“ spory o to či ono, srovnávají, co kdo má/umí/říká a podobně, kluci takové „drobnosti“ zpravidla neřeší. Holky mívají často jednu velkou kamarádku (přátelství na život a na smrt) a hádku či dokonce rozpad kamarádství nesou velmi těžce. Kluci se chovají jinak – hrají či povídají si s těmi, co mají podobné zájmy či názory, spory řeší většinou hned, na místě.
Celé znění článku najdete na http://www.jarodic.cz/cz/proc-se-mnou-nikdo-nekamaradi.php
