Proč mají děti jíst kvašené potraviny? Bakterie ovlivňují imunitu i náladu

Kysané výrobky jsou velmi dobře stravitelné, mohou zmírnit zažívací obtíže jako je třeba nadýmaní, a tím celkově přispívají ke spokojenosti dětí. Kvašené potraviny jako jogurt, kefír, tvaroh nebo podmáslí mohou rodiče začít pomalu dítěti servírovat společně s první pevnou stravou. Důležité je zpočátku zařazovat menší množství, aby si na ně stále se ještě vyvíjející zažívací trakt mohl zvykat postupně. Kojencům je možné podávat fermentované kojenecké mléko.

V lidských střevech se nachází až sto bilionů bakterií, které lékaři zjednodušeně rozdělují na „dobré“, „špatné“ a neutrální. Pro správnou funkci imunitního systému je důležité, aby ve střevech převažovaly „dobré“ bakterie, přemnožení těch „špatných“ může mít za následek snížení imunity a následně i náchylnost k nejrůznějším chorobám. V lidských střevech se podle odhadu odborníků nachází až dvě třetiny imunitních buněk jako jsou makrofágy, lymfocyty a neutrofily.

Pro děti ani dospělé proto není nejvhodnější užívat antibakteriální mýdla a další přípravky, při jejich náhodném pozření (nebo třeba při špatném opláchnutí rukou apod.) mohou totiž zabíjet i přátelské bakterie ve střevní mikrofloře. Zcela postačí umýt si ruce normálním mýdlem a opláchnout teplou vodou.

Pro podávání dětem jsou pak ideální jogurty, zakysané mléčné výrobky (dostupné i v nejrůznějších příchutích) nebo třeba kysané zelí. Zatímco mléčné výrobky se vyrábí řízenou fermentací vybranými bakteriemi (lactobacilus bulgaricus apod.), zelí má vhodné bakterie ke kvašení přirozeně přítomné na svých listech. U okurek je ideální naložit si je rovnou doma, u zakoupených výrobků pátrejte po tom, jestli není jejich kyselé chuti docíleno pouze octem.

Pravidelná konzumace fermentovaných výrobků je přínosná téměř vždy. Pokud dítě trpí alergií nebo intolerancí na laktózu, lze sehnat v obchodní síti i veganské výrobky bez mléka. Konzumace těchto výrobků by pak měla ve zvýšené míře následovat po nemoci nebo po užívání antibiotik. Ty totiž zabijí bakterie bez ohledu na jejich užitečnost pro lidské tělo, následně je tedy třeba střevní stěny opět osídlit vhodnými bakteriemi. Pokud člověk podstoupí antibiotickou terapii vícekrát do roka, dostává jeho imunita tvrdý zásah, jehož důsledky se mohou projevit i po letech – např. opakovanými angínami, atopickým ekzémem, alergiemi, střevními záněty či psychickými obtížemi.

Pokud se rodičům nedaří do dítěte nic fermentovaného dostat, mohou využít i probiotických kultur. Českým vědcům se nyní podařilo vytvořit ještě účinnější probiotika, která nejsou znehodnocena průchodem žaludkem. Výzkumný tým pod vedením Petra Ryšávky nedávno vyvinul tzv. biofilmová probiotika, která vytvářejí přímo na stěně střeva ochrannou vrstvu přátelských bakterií – tzv. biofilm. Biofilm je velmi odolný proti zničení kyselinami i dalšími látkami trávicího ústrojí.

Celé znění článku najdete na: http://ona.idnes.cz/kvasene-potraviny-jidelnicek-deti-bakterie-fkh-/deti.aspx?c=A170404_211708_deti_haa