Přibývají získané srdeční vady u dětí. Příčinou bývá obezita, ale i přehnaná fyzická zátěž, říká kardiolog

Má péče o dětské srdce nějaká specifika?

Péče o zdravé srdce je stejná u dětí i dospělých – tedy zdravý způsob života, vyhnout se stresu, omezit pobyt na sociálních sítích a tak. Ovšem diagnostika a lékařská péče je diametrálně odlišná. Proto má být dítě v péči dětského kardiologa.

Jak jsou na tom české děti se srdcem? Přibývá onemocnění?

Počet dětí s vrozenou srdeční vadou je v posledních letech zhruba stejný. Čím dál víc vrozených srdečních vad je diagnostikováno prenatálně. V České republice se ženy často rozhodnou na základě stanovené diagnózy těhotenství přerušit, což je podle mého soudu zcela chybná interpretace výsledku prenatálního screeningu. Odráží současný trend touhy po dokonalosti ve všech ohledech. Za dobu mé praxe přibývá spíš počet získaných srdečních vad. Ty způsobují obezita, ale i přílišné zatížení srdce při sportu a další faktory.  

I sport může škodit?  
Ano, i jednostranné přetěžování organismu při výkonnostním sportu považuji za nezdravý způsob života. Za nemoci srdce u dětí můžou mnohdy přehnané ambice rodičů. Nedávno jsem vyšetřoval tenistku, která ve svých jedenácti letech trénuje šest až osm hodin denně. A to z medicínského pohledu považuji za alarmující. Obecně nevidím rád jakoukoliv jednostrannou zátěž, navíc v situaci, kdy mnoho trenérů kašle na kompenzační cvičení. Děti jsou pak přetažené, jejich organismy vyčerpané a ke vzniku civilizačních chorob a onemocnění srdce už zbývá jen krůček. Proto rodičům doporučuji: nechte dítě, ať se hýbe, ale s mírou a s radostí. Ne s vidinou medaile získané na olympiádě.

Mnoho rodičů naopak děti k pohybu nevede a nechávají sebe i děti tloustnout.

Češi jsou borci na příčkách nárůstu obezity v rámci světové populace. Zkrátka nejedí zdravě a nevěnují pozornost tomu, co jejich organismus opravdu potřebuje pro správný vývoj. Ano, smutné je, že na to nehledí ani u svých dětí. Jak říká klasik: "Tělo sice musí do hrobu zhuntované, ale proč jej ničit nastupující generaci? Ta si na vlastní metody sebezničení přijde sama."  

Takže hýbou se lidé podle vás dost?  
Až na výjimky se nehýbou vůbec, ale o sportu umí hodiny vyprávět. Je třeba nevěřit fotografiím ze sociálních sítí. Podle nich všichni obyvatelé tohoto státu běhají, relaxují na pláži a jejich děti dostávají červené diplomy. Není tomu tak. Hýbe se zhruba deset procent obyvatel, což je zoufale málo. Na druhou stranu se velmi často pozastavuji nad tím, že rodiče nezajímá zdravotní stav dětí, že vlastně jen potřebují razítko pro ten který výkonnostní nebo organizovaný sport. Zkrátka chtějí mít doma malého Jágra a tečka. Osobně tedy vnímám jako velkou chybu, že obecně jsou pacienti zvyklí platit za razítko, ne za informaci o zdravotním stavu. Může se to vymstít, byť třeba až za pár let. Podívejte se například na kolapsy fotbalistů v nejvyšších evropských soutěžích, u kterých se během testů neobjevila srdeční vada, protože testy třeba nebyly důkladné a šlo zkrátka jen o razítko.

Jak tedy rodiče můžou přispět ke zdraví svých dětí?  
Děti budou mít zdravé srdce, pokud se vyhnou rozvodovým stresům a rodiče jim budou schopni zajistit klidné a pohodové prostředí. Také když bude probíhat správně prenatální screening mezi 18. a 22. týdnem vývoje plodu, kdy se dá odhalit již téměř každá vývojová vada.

Celý rozhovor najdete zde: https://ona.idnes.cz/nemoci-srdce-u-deti-a-kardiolog-jiri-hostasa-feo-/zdravi.aspx?c=A181023_125457_zdravi_pet

> další zprávy z médií