Předseda Mensy: Je mýtus, že nadané děti nepotřebují speciální péči
Radí se o tom experti na konferenci společnosti Talent a nadání. Zdůrazňují přitom, že pro dítě, které se v běžné škole může při výuce nudit, je podstatné nalézt vhodné prostředí – tak aby bylo šťastné a mohlo svůj talent řádně rozvíjet. Předseda české pobočky organizace Mensa ČR Tomáš Blumenstein upozornil, že například matematický talent je podobný jako sportovní nadání – není-li rozpoznán a rozvíjen, může zůstat nevyužit.
Mimořádně nadaných dětí s inteligenčním kvocientem nad 130 jsou podle Tomáše Blumensteina dvě procenta. Mohou dokázat velké věci, ale při špatné péči o ně hrozí promrhání jejich talentu či dokonce nešťastný konec. Dítě s mimořádným nadáním se totiž může ve škole nudit. "Jsou děti, které jsou relativně bezproblémové a zapojí se i v běžné třídě, a pak jsou děti, pro které je to trápení. Je by zajímaly třeba jenom šachy a ostatní předměty je tolik nezajímají," popsal Tomáš Blumenstein.
Vhodné je podle předsedy české Mensy posílat nadmíru nadané děti do speciálních tříd. "Jednou z největších bolestí je mýtus, že nadané dítě si i v běžné třídě pomůže, nepotřebuje nic speciálního, nepotřebuje nic navíc," poukázal. Podstatná je ale také řádná péče v rodině. Český šachový velmistr David Navara je přesvědčen, že právě takové se dostalo jemu: "Rodiče se nesnažili mě někam nasměrovat. Byl jsem vychováván v podnětné intelektuální atmosféře. Zajímal jsem se o to, jak a proč se věci ve světě dějí, rodiče mě v tom podporovali, vedli mě tak, podporovali mě v mých koníčcích, pokud byly alespoň trochu rozumné."
Celé znění zprávy najdete na https://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/289510-predseda-mensy-je-mytus-ze-nadane-deti-nepotrebuji-specialni-peci/.
