Právní zastupování dětí s mentálním postižením? Málokdo si na něj troufá

Zastupování dětí s mentálním postižením je pro velkou část právníků španělskou vesnicí. Ať už se jedná o soudce, či advokáta, může se během své praxe shledat s tím, že s takovým dítětem budou muset komunikovat. Pokud chce být při výslechu úspěšný a dobrat se názoru, či skutkové podstaty, je třeba postupovat ke každému případu individuálně, vyhradit si k němu více času a trpělivosti.

V případě komunikace s dětmi s mentálním postižením je velmi podstatný individuální přístup. V případě právního zastupování takového dítěte je nutné brát ohled na jeho potřeby, v rozvodovém řízení to může být vlastní názor. Jsou však i složitější případy doprovázené traumatickými zkušenostmi, kdy je nutné dítě vyslechnout kvůli skutkovým okolnostem.

Podle postižení může být ovlivněna i schopnost dítěte komunikovat. „Děti s mentálním postižením mohou na otázky, na které se dá odpovědět ano, či ne, odpovídat pouze ano. Nemusí to ale znamenat, že říkají pravdu, třeba se chtějí jen zalíbit,“ říká Šárka Dušková z Forum for human rights. Problémy, které se při komunikaci vyskytují, mohou být ale rozsáhlejší. Proto je třeba věnovat výslechům více času, získat u dítěte důvěru a poté například i využít některé pomůcky (hračky, piktogramy…), díky kterým dítě sdělí potřebná fakta. Soudci i advokáti však většinou výslechům obecně nevěnují příliš času, někdy se rozhodnou výslech takového dítěte zcela vynechat.

Celé znění článku najdete na: http://pravniradce.ihned.cz/aktuality/c1-65512740-pravni-zastupovani-deti-s-mentalnim-postizenim-malokdo-si-na-nej-troufa