Postižení není vlastnost. Nebojte se bílé hole či vozíku
Kvůli svému zrakovému postižení se často setkává s předsudky a odtažitostí, která je podle ní zbytečná. Změnit by to chtěla nejen svým působením na Univerzitě Palackého v Olomouci, ale také pomocí projektu chodicilide.cz.
Jaké největší překážky vnímáte při komunikaci postižených s většinovou společností?
Většina lidí se bojí, aby něco neřekla špatně, aby neudělala nějaké faux-pas, trapas. Nechtějí se před člověkem s postižením ztrapnit, nechtějí ho zranit svými slovy. Například se cítí špatně, když se mě zeptají, kdy se zase uvidíme. Je to naprosto neopodstatněný strach. Chápu ale, že mají respekt k něčemu, co neznají. Zjednodušují si tuto situaci pomocí předsudků a stereotypů.
Lidé často nevědí, jak začít komunikovat, případně jak a zda člověku s postižením pomoci. Co byste poradila?
Primární je překonat strach a zeptat se na cokoliv - zda můžete pomoci, jak to udělat. Nejlepší je odmyslet si bílou hůl nebo vozík a začít kontakt jako s kýmkoliv jiným. Univerzální rada však zní, aby lidé jednali tak, jak chtějí, aby jednali ostatní s nimi. Například nemluvte s člověkem na vozíčku svrchu, přisedněte si k němu, snižte se na jeho výškovou úroveň. Nevidomého člověka stačí verbálně oslovit, případně se ho lehce dotknout na paži, aby měl jistotu, že komunikujete s ním.
Celé znění rozhovoru najdete na: https://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/postizeni-neni-vlastnost-nebojte-se-bile-hole-ci-voziku_258945.html.
