- Domů
- O čem se mluví
- Petr Vysuček: Na 143 neslyšících připadá jeden tlumočník. Pojďte tu situaci změnit. Jde to.
Petr Vysuček: Na 143 neslyšících připadá jeden tlumočník. Pojďte tu situaci změnit. Jde to.
Datum publikace: 12. 08. 2016
Periodikum:
Benešovský deník
V naší zemi je stále katastrofální nedostatek tlumočníků českého znakového jazyka. Situaci by měl zlepšit nový studijní obor na Vyšší odborné škole v Hradci Králové.
Historicky první obor Tlumočnictví českého znakového jazyka (ČZJ) se poprvé otevře na Vyšší odborné škole při SŠ, ZŠ a MŠ Štefánikova v Hradci Králové pro děti s vadami sluchu letos na podzim. Ve srovnání se světem, kde na čtyři až pět neslyšících připadá jeden tlumočník, se zhruba 143 českých neslyšících o jednoho tlumočníka doslova pere. Proč tomu tak je a jak situaci vidí do budoucna hovoří prezident organizace Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP) Petr Vysuček.
Jak je možné, že je takový nedostatek tlumočníků českého znakového jazyka? Kde se stala chyba?
To by bylo na dlouhé povídání. Příčinu můžeme hledat v naší komunistické minulosti. Neslyšící nesměli ve školách používat znakový jazyk, nestudovali vysoké školy a respekt ke znakovému jazyku i neslyšícím nebyl žádný. Nikoho na vyšších místech tento fakt netrápil. Lidé s jakýmkoli hendikepem byli na okraji zájmu tehdejší společnosti. Proto nebylo potřeba nejen vychovávat, ale ani myslet třeba na obor profesionálních tlumočníků do ČZJ.
Může se nedostatek tlumočníků vázat i k chybějícím zákonům?
Ano, přesně tak. Už v roce 1998 byl sice přijat zákon, který uznal ČZJ jako plnohodnotný jazyk a uznal i základní práva neslyšících lidí. Přesto stále neexistují vyhlášky k tomuto zákonu. V praxi to vypadá tak, že není jasné, v jakých situacích mají neslyšící na tlumočení právo a kdo tlumočníky platí. Také nikdo neví, kdo má proplácet kurzy znakového jazyka pro rodiče neslyšících dětí. Dneska funguje tlumočení jako sociální služba, což není ideální situace. Nikde není popsáno, jak by takové vzdělání mělo vypadat, a co se stane, když jej škola odmítne dítěti zajistit.
Jaká je struktura programu vyšší odborné školy a jaké uplatnění budou mít její absolventi?
Jedná se o tříleté denní studium. Strukturu programu nám pomáhal sestavovat odborník na vzdělávání tlumočníků z USA, který žil delší dobu v ČR a zná dobře situaci u nás. Nabízíme možnost finančně dostupného ubytování přímo v komplexu naší školy. Pokud někdo ze zájemců ovládá český znakový jazyk, má možnost individuální úpravy rozvrhu. Studenti, kteří ČZJ neumí, se jej budou učit 12 hodin týdně. Všichni pak budou docházet na teoretické i praktické předměty.
Kde se lze přihlásit a kde seženou zájemci informace?
Máme sice za sebou první kolo přijímacího řízení, ale zájemci se mohou ještě hlásit do druhého kola. Uzávěrka přihlášek je 18. srpna a druhé kolo proběhne začátkem září. Podmínkou je ukončené maturitní studium, zaslání motivačního dopisu a přihlášky. Všechny informace najdou na www.neslhk.com. Těšíme se na početnou skupinu první generace plně vzdělaných profesních tlumočníků.
Celé znění článku najdete v dnešním tištěném vydání Benešovského deníku.