Pěstounka: Dítě potřebuje milující náruč hned
Proto má u sebe doma Lukáška, kterého si našli v „kojeňáku".
Výchova dítěte není legrace, to může potvrdit každý, kdo nějakého toho potomka doma má. Sotva se vypiplá z plenek, řešíme školku, školu, pubertu…
„Ale děti jsou přece úplně úžasné, zažijete s nimi mnoho legrace, nabíjí vás a vůbec vám hodně dají," oponuje Vlasta Neckařová, která má děti prostě ráda.
Těm, které to neměly v životě právě jednoduché, prošly si třeba i peklem v původní rodině a pak ústavní péčí, věnovala svůj profesní život. Jejich osudy ji zasáhly natolik, že si jedno takové vzala s manželem Petrem do pěstounské péče a vychovávají ho se svými dvěma dětmi.
„Rozhodli jsme se ještě pro jedno, na které právě čekáme," říká Vlasta Neckařová, která je zároveň předsedkyní Centra pěstounských rodin. Je další z osobností našeho cyklu Zajímaví lidé Hradecka.
Láska k dětem je jedna věc, ale rozhodnout se poskytnout domov dalšímu, které si ve své genetické výbavě může přinést cokoliv, je vážná věc. Kdy a proč vás napadlo, že svou rodinu rozšíříte tímto způsobem?
V devatenácti letech jsem jela poprvé na letní tábor s dětmi z dětského domova, později jsem pracovala v diagnostickém ústavu a viděla jsem, co s dětmi dělá absence rodičů. A ústavní výchova jim nemůže nahradit rodinné prostředí a nejsou schopné navázat dlouhodobé a trvalé vztahy, a to ani v dospělosti. Proto jsme se s manželem rozhodli, že raději poskytneme rodinné zázemí alespoň jednomu takovému dítěti. A pak mezi nás přišel Lukášek, byly mu čtyři měsíce.
Celé znění rozhovoru najdete na: https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/pestounka-dite-potrebuje-milujici-naruc-hned-20130910.html.
