Ombudsman: Děti se dostávají do ústavů často zbytečně
Navrhl sjednotit péči o ohrožené děti pod jedno ministerstvo a zlepšit prevenci, aby děti nemusely být do dětských domovů vůbec umisťovány. Co se týká samotných ústavů, měla by se podle něj změnit na zařízení rodinného typu, kde by se dostala odborná pomoc i dětem s nejrůznějšími problémy.
"Náhradní institucionální péče je pravidlem, nikoli výjimkou," upozorňuje ombudsmanova zpráva, kterou má ČTK k dispozici. Umístění dítěte do ústavu by přitom mělo být až krajním řešením. Mnoho dětí se tam nyní dostává ze sociálních důvodů a kvůli nevyhovujícím bytovým podmínkám, což se ale podle Varvařovského dá zlepšit například sociálními byty. "Pracovníci OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí) jsou přetížení a mnohdy nezvládají ani zákonné povinnosti. Z důvodu jejich nedostatečného počtu, je sociální práce s rodinou podstatně ztížena, ne-li zcela znemožněna," vysvětluje ombudsman, proč tolik dětí končí v ústavech, namísto toho, aby se sociální pracovníci snažili s rodinou najít jiné řešení. Pokud už se děti dostanou do ústavu, jen málo je jich zařazeno do evidence náhradní rodinné péče.
Nejsou prý brány ohledy ani na sourozenecké vazby a často bývá každý ze sourozenců umístěn jinam. Ani samotné budovy dětských domovů a výchovných ústavů nejsou podle nálezu ombudsmana vždy vyhovující, buď proto, že jsou to velkokapacitní zařízení nebo proto, že se nacházejí na okrajích měst, a děti jsou tak vyloučeny z běžného společenského života. Děti také často spí v mnohalůžkových nebo průchozích pokojích, v umývárnách jsou sprchy bez závěsů, a soukromí malých obyvatel domovů je tak minimální. "V některých zařízeních docházelo k tomu, že se za určitých podmínek dítě po několik dnů vůbec nedostalo na vzduch v důsledku opatření ve výchově či umístění na zdravotní izolaci po návratu z útěku," zjistil úřad veřejného ochránce práv.
Celé znění článku již bohužel není dostupné.
