Na tábor s mobilem, nebo bez něho?
Na jedné straně je právo komunikovat s kýmkoli a kdykoli se dítěti zachce. "Tábory nejsou vězení, proč by na nich děti nemohly používat mobil?" zní obvyklá otázka. Tradiční odpovědí je: "Protože nikdy nevíte, co se může stát..." Michaela Jílková, televizní moderátorka a matka dvou dětí, nedávno dobyla sociální sítě vášnivým vystoupením v pořadu Českého rozhlasu. Zarputile hájila právo být se svým dítětem na táboře v soukromém spojení. Potomkům prý vždy přibalila mobil i tam, kam si ho podle instrukcí vzít nesměli. Její hlavní argument zní: "Důvěřuji milionkrát víc svým dětem než nějakým vedoucím. Proč vedoucím věřit natolik, že nebudu mít kontrolu a zpětnou vazbu?" ptá se Jílková.
Další námitku proti zákazům přidává matka Kateřina Pietrasová. "Na táboře se vyskytla viróza, děti zvracely, ale vedoucí rodičům nezavolali. Zašlo to tak daleko, že moje šestiletá dcera při výletě zkolabovala a skončila v nemocnici na kapačkách. Dozvěděla jsem se to až druhý den, kdy mi vedoucí tábora konečně zavolal," uvádí ve facebookové diskusi Mobil na tábor - ano, či ne? Tento případ bude mít zřejmě i soudní dohru. Ostatně jako řada dalších. Předmětem táborových sporů je leccos - od neodpovídajících hygienických standardů až po sexuální obtěžování.
Žádné zprávy - dobré zprávy
V téže diskusi, kterou autorka tohoto článku vyvolala na Facebooku, nicméně většina přispěvatelů (48 ze 77) hlasuje proti tomu, aby děti měly na táboře mobilní telefon. Objevují se názory typu "Taky jsme jezdili na tábor, mobily nebyly a přežili jsme", ale také postoj, podle něhož "žádné zprávy jsou dobré zprávy".
Celé znění článku čtěte v aktuálním čísle časopisu Týden
