Matematika děsí děti i rodiče

Datum publikace: 31. 10. 2017
Periodikum:
Lidové noviny
Čím dál obávanější předmět způsobil pozdvižení také u podzimních maturit – dvě třetiny studentů propadly. Představme si takovou slovní úlohu: U podzimních státních maturit propadlo šedesát procent maturantů, kteří si matematiku vybrali jako volitelný předmět. Kolik procent maturantů propadne za čtyři roky, až bude maturita z matematiky povinná?

Dosud maturují z matematiky pouze ti, kteří se na to takzvaně cítí. Nebo si aspoň na matematiku troufnou spíš než na angličtinu či jiný cizí jazyk, který si místo ní mohou také zvolit. V roce 2021 ale budou muset projít jednotným státním maturitním testem z matematiky všichni studenti gymnázií a lyceí, v dalším roce se přidají studenti středních odborných škol. Jaké výsledky povinná maturita z obávaného předmětu přinese, když už nyní jsou bez nadsázky katastrofální?

Neblahý podzimní termín

Doby, kdy si studenti zdobili maturitní třídy hesly typu "maturita - formalita" a případný červnový neúspěch shazovali svérázným ujištěním "listí to jistí", jsou pryč. Letošní podzimní maturity toho moc "nejistily". Celkem u nich propadlo zhruba sedmdesát procent studentů, jak vyplývá z údajů autorů státních maturitních testů - Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Většina studentů pohořela, jak už bylo výše řečeno, na matematice. Opravný termín jich nezvládlo ani na čtyřku šedesát procent. Písemnou češtinu, která se skládá ze slohové práce a didaktického testu, nezvládla zhruba třetina. Z angličtiny, obsahující podobně jako čeština test a sloh na zadané téma, uspěla podle Cermatu necelá polovina.

Podle vyjádření mluvčího Cermatu stojí za špatnými podzimními výsledky mimo jiné fakt, že v tomto termínu skládají zkoušku kromě jarních propadlíků také neúspěšní studenti, kterým se nepodařilo ukončit v řádném termínu poslední ročník. Jinými slovy také ti, které učitelé k maturitě raději odmítli pustit z obavy, že neuspějí. Krátce před maturitním termínem museli tedy zvládnout složit také reparát, někdy i z více předmětů. "Jejich vědomosti jsou v průměru mnohem slabší než vědomosti prvomaturantů skládajících zkoušky na jaře v řádném termínu," nechal se slyšet po neúspěšných maturitách mluvčí Cermatu Jan Pohanka.

Typický neúspěšný maturant

Příčinami maturitního debaklu, nejen toho z letošního podzimu, ale i z předchozích termínů, se zabývá Česká školní inspekce. Zaměřuje se na školy, jejichž studenti byli u maturit obzvláště neúspěšní. Poslední výsledky svého pátrání shrnula ve zprávě nazvané "Vzdělávání ve středních školách s vysokou mírou neúspěšnosti ve společné části maturitní zkoušky".

Ze zprávy lze vyčíst mimo jiné i to, jak vypadá typický neúspěšný maturant. Po získání výučního listu se přihlásil na nástavbový maturitní obor podnikání, kam se dostal bez přijímaček. Do školy chodil "jako do houslí", v jednotlivých stěžejních předmětech zameškal okolo třiceti procent vyučovacích hodin, často i více. Polovina jeho spolužáků dopadla stejně jako on - školu opouštějí bez maturitního vysvědčení, případně se po třech neúspěšných pokusech znovu zapisují do maturitního ročníku.

Podívejme se ale po pořádku, co školní inspekce zkoumala a k čemu došla. Vytipovala si školy, jejichž studenti u státních maturit pohořeli ve více než padesáti procentech případů, a to opakovaně v několika termínech po sobě. Celkem jich obešla třicet čtyři. Co mají tyto školy společného? Žádné nebo velmi nenáročné přijímací zkoušky, jimiž projde drtivá většina uchazečů. Sledované školy přijímaly ve školním roce 2015/2016 v průměru 96 procent studentů.

Celé znění článku k přečtení na: https://www.lidovky.cz/

další zprávy z médií