Máme kvůli zdraví měnit geny dětí?

Není to už začátek "výroby dětí na míru"? Na to jsme se zeptali biologa, profesora Jaroslava Petra, a teologa Radima Ucháče, předsedy Hnutí Pro život ČR.

Jsou tyto genetické manipulace podle vás přínosné?

Jaroslav Petr: Tyto zásahy do dědičné informace lidského vajíčka nebo do lidského embrya představují v odůvodněných případech značný přínos, protože dokážou zabránit narození těžce postižených dětí a předejít tak velkému utrpění jak samotných pacientů, tak i jejich blízkých.

Radim Ucháč: Jsem přesvědčen, že sliby ohledně pomoci nemocným jsou jen cynickým marketingem majícím uchlácholit politiky a veřejnost. Existuje riziko mnoha genetických poruch a představa, že zásahem do jednoho genomu získám jistotu zdravého dítěte, je falešná. Stále netušíme ani u rostlin či zvířat, jak přesně genetický kód funguje a kde všude se zásah projeví. A my si osobujeme právo dělat pokusy na lidech? Vidíme, jaké problémy přinášejí geneticky modifikované potraviny a máme dovolit vědcům hrát si na Boha a zasahovat do podstaty lidské bytosti bez jejího souhlasu? Není od věci si připomenout, že ty samé sliby o léčení jsme slyšeli před deseti lety, když se povoloval destruktivní výzkum na lidských embryích. Degradace lidských embryí na surovinu se ukázala nakonec jako slepá cesta. Vědci mohou být pro lidstvo požehnáním i prokletím a ne každý experiment na lidech je automaticky dobrem.

Mají tyto metody potenciál dosáhnout cíle deklarovaného?

JP: Z dosud provedených ověřovacích pokusů jak na primátech, tak i na lidských vajíčcích a embryích vyplývá, že technika je spolehlivá a dokáže zabránit narození dítěte s chorobou vyvolanou mutací mitochondriální DNA.

RU: Věřím, že genetické experimenty mohou dosáhnout částečného úspěchu. Jsem si ale jist, že nikdo nedokáže ani odhadnout rizika, která mohou dítěti a jeho potomkům způsobit. Vždy, když se diletantsky zasáhne do složitého stroje, může to přinést kromě zamýšleného zásahu i nečekané důsledky. A není od věci si připomenout, že při celém pokroku vědy jsme stále ani přesně nepochopili, jak je udělána jedna jednoduchá živá buňka.

Celé znění článku najdete v tištěném vydání časopisu Psychologie dnes.

> další zprávy z médií