- Domů
- O čem se mluví
- Malý vzrůst jako signál vážné nemoci
Malý vzrůst jako signál vážné nemoci
Datum publikace: 10. 12. 2012
Periodikum:
tribune.cz
Vysoce aktuální problematice poruch růstu jako možného signálu, který může upozornit na závažné onemocnění, se v rámci letošního výročního kongresu České pediatrické společnosti ČLS JEP věnovalo satelitní symposium.
Toto sympozium společnosti Novo Nordisk s. r. o. mělo promyšlenou koncepci a srozumitelné poselství pro přítomné dětské lékaře. Během symposia postupně vystoupila čtveřice předních odborníků z oboru dětské endokrinologie pod vedením prof. MUDr. Jana Lebla, CSc., přednosty Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Na konkrétních kasuistikách svých pacientů všichni přednášející velice názorně a přehledně vysvětlili nutnost pečlivého sledování dynamiky růstu a pubertálního vývoje u všech dětí v rámci preventivních prohlídek.
Příběh Beáty…
První komentovanou kasuistiku představila MUDr. Stanislava Koloušková, CSc., z Pediatrické klinicky 2. LF UK a FN Motol. Její pacientka, Beáta, začala být vyšetřována ve 13 letech věku pro ztrátu hmotnosti, růstovou retardaci a opoždění puberty. Byla stanovena diagnóza mentální anorexie a zahájena léčba anxiolytiky, bez úspěchu. K lékaři znovu přichází až po dalších třech letech, kdy se hodnoty hmotnosti a výšky příliš neměnily od předchozí kontroly a váha k výšce se pohybovala mezi 3. až 10. percentilem. Objevila se u ní únava až spavost, došlo ke zhoršení školního prospěchu a po cílených dotazech dívka připouštěla občasné bolesti břicha a v poslední době také bolesti hlavy. Endokrinologicky byla poprvé vyšetřena v 16,8 roku pro nepostupující pubertu. Kostní věk odpovídal 11,6 roku, šlo tedy o velmi opožděné kostní zrání a z růstových křivek byla patrná růstová retardace již od sedmého roku věku. „Pro jakou diagnózu by takové nálezy mohly svědčit?“ obrátila se s dotazem na publikum MUDr. Koloušková a postupně komentovala jednotlivé diferenciálně diagnostické možnosti: „O opožděnou pubertu se nejedná, protože puberta neprogreduje a růstová retardace pokračuje. Také možnost neúspěšně léčené mentální retardace vylučuje množství příznaků, které hovoří v neprospěch této varianty. Například začátek růstové retardace není pro mentální anorexii typický. V úvahu připadalo i množství dalších variant, jež bylo potřeba vyloučit či potvrdit dalším vyšetřením.“
Celé znění článku již bohužel není dostupné.