Maluje dítě obrázek s tmavým sluníčkem? Bojí se táty

Proč děti kreslí tak rády zvířata? Zvířátka nejsou podle dětské psycholožky Niny Houblíkové nejčastějšími hrdiny knížek nebo animovaných filmů pro nejmenší pro nic za nic. „Se zvířátky se děti ztotožňují. Velmi často nakreslené zvíře představuje samotného malého autora a jeho vztah k okolí. Děti baví kreslit domácí zvířata, jako je pes nebo kočka, kohout, slepice, králík. To může svědčit o tom, že se v rodině cítí dobře. Stejně tak ryby a ptáci obecně vyjadřují pocity štěstí a pohody. Pokud ale dítě opakovaně kreslí kočičku, jak vystrkuje drápy, pes kouše nebo cení zuby – něco se s jeho dušičkou děje. Krvežízniví tvorové – zubatý krokodýl, vlk, tygr nebo lev s rozevřenými tlamami, nebo dokonce jak někoho žerou, znamenají úzkost. Dítě převtělené do obrázku se brání.“

Není pravda, že veselé batole sahá automaticky po jásavé oranžové a červené. Zato když si vybere hnědou a šedou, nebo dokonce černou, máme se začít bát. Takhle maličké děti nemají s barvami žádnou zkušenost, a tak používají ty pastelky, které je právě zaujmou. K výběru barev podle duševního rozpoložení dochází až v raně školním věku.

Dům bez dveří, postava bez pusy, pes bez uší... Když dítě opakovaně zapomíná dokreslovat, neznamená to, že by bylo opožděné nebo zbrklé a nepečlivé. Opět z jeho kresby vyzařuje, že má problém. Postavy bez pusy například signalizují, že se dítě bojí komunikovat, postavy s obrovskou pusou, že se rodiče často hádají, a ono je ve stresu.

Celé znění článku najdete na: https://mojebetynka.maminka.cz/clanek/maluje-dite-obrazek-s-tmavym-slunickem-boji-se-taty.