Když týrané děti vyrostou

Nejkřehčími obětmi domácího násilí v rodině jsou děti. Co se s nimi děje, když vyrostou a postaví se na vlastní nohy? Co cítí k rodičům a jak se v životě popasují s agresí? Odpovědi nabízí první studie, v níž o svém bolavém dětství vyprávějí ti, kteří mu už odrostli. Informuje o tom časopis Instinkt.

Dosud se obecně vědělo, že děti, jež si z dětství kvůli domácímu násilí odnesly pokřivené rodinné vzory, mají start do dospělosti po čertech obtížný. A to nejen kvůli sníženému sebevědomí, ale i špatnému výběru partnerů. Chlapci často nevědomky napodobují odkoukané dominantní chování svých otců, zatímco dívky mohou mít naopak sklon k submisivnímu jednání svých matek, které si neomluvitelné chování svých druhů nechaly různě dlouho líbit.

Studie přináší důležitá zjištění

Šlo ale vlastně jen o neucelené "neoficiální" informace z jednotlivých psychologických ordinací – unikátní studii, která se na dospělé s touto minulostí přímo zaměřila, vypracovaly až nyní socioložky z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí ve spolupráci s odborníky z organizace Acorus, která poskytuje pomoc obětem domácího násilí. Přestože jde o kvalitativní studii, při níž si odbornice povídaly s osmi respondenty ve věku 15–30 let (nevyplývají z ní tedy žádná statistická "tvrdá" data), přináší důležitá zjištění.

Celé znění článku najdete v časopise Instinkt: https://instinkt.tyden.cz/

> další zprávy z médií