- Domů
- O čem se mluví
- Když dítě řekne ne, tak to platí, doktore
Když dítě řekne ne, tak to platí, doktore
Datum publikace: 22. 02. 2018
Periodikum:
Deník.cz, Květy
Oblast lidských práv má nový fenomén. Globální téma, v němž malí pacienti spolurozhodují o své medicínské péči a mají konečné právo říci ANO nebo NE. Už i u nás.
"Nastala změna, která má zakotvení v zákoně. Dítě přestalo být pasivní obětí našeho léčebného a diagnostického úsilí, ale může se k němu vyjádřit," říká doc. MUDr. Ivan Novák, CSc., bývalý dlouholetý přednosta Pediatrické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze.
Je to otázka posledních let, co pediatry začalo znepokojovat, že někdy léčí děti proti jejich vůli. Že i v bohulibém procesu medicínské pomoci bývá občas dětský lékař vnímán svým pacientem jako nepřítel, který mu chce působit bolest. Zatímco u batolete lze tento stav optimalizovat poněkud složitěji, u starších dětí je vyvolání podobných pocitů tristní. Tak se pravidla mění. A nejen nové pohledy v medicíně, ale i zákony dávají postupně odpovědi na otázky:
Co může dítě dělat, když v oblasti vlastní léčby nesouhlasí s rozhodnutím rodičů či lékařů? Jaká má práva, pokud nechce být podrobeno konkrétnímu vyšetření či chirurgickému zákroku? V případě, že odmítá užívat léky, ať už na poruchu pozornosti, či neduh fyzický?
Moje zdraví je jen moje
Americká pediatrická akademie například nedávno vydala nové prohlášení o informovaném souhlasu dětských pacientů. Nejde jen o formalitu, ale také o zakotvení práva, třeba už sedmiletých dětí, souhlasit či nesouhlasit s navrhovaným ošetřením a diskutovat o všech možnostech. Význam nespočívá pouze v úzkostném dodržení zákonného práva pacienta, ale i v jeho výchově a formování schopností, sociálních dovedností, intelektuálního fungování. Tak to alespoň prezentuje doktor Aviva Katz, pediatrický chirurg, ředitel odboru lékařské etiky dětskénemocnice v Pittsburghu a autor zmíněného prohlášení. Zároveň poukazuje na "vedlejší pozitivní efekt", který bude mít vyhláška na lékaře: "Budou muset zintenzivnit úsilí v přesvědčování pacienta o správnosti svého postupu, což s sebou nese investovaný čas i určitou dávku uctivosti."
V USA začínají být práva dětí v medicíně brána poněkud vážněji, než je tomu zatím u nás. Připomeňme jen nedávné veřejné vystoupení Paula Offi ta, významného pediatra, imunologa a vakcinologa z dětské nemocnice ve Filadelfii. Řekl v něm mimo jiné: "Rodiče jsou přesvědčeni, že mohou vychovávat své děti tak, jak považují za vhodné. Ale kde jsou dětská práva a jejich pohled na to, co je vhodné? Kdo je zastupuje?
Máme mnoho institucí, které se za vás budou bít, jste-li Afroameričan a máte pocit, že je s vámi špatně zacházeno.
Stejně tak mají možnost zastání židé. Pokud jste dítě, předpokládá se, že rodiče reprezentují vaše nejlepší zájmy, což není vždy pravda. Kdo brání děti například před falešnými představami rodičů, že očkování způsobuje autismus?" Právě například aplikace zmíněného očkování se tak stále častěji opírá především o názor dítěte. A nejen to. V Kalifornii například vznesl, opíraje se o dodatek 14 k Ústavě Spojených států, malý chlapec trpící leukémií žádost, aby všichni v jeho okolí byli očkováni, protože on očkován být nemůže. Trval na svém právu být chráněn...
Snad nejvíce vychází dětským právům v medicíně vstříc Kanada. Právní věk pacienta, který má souhlasit se svým ošetřením a jeho způsobem, je vlastně nepodstatný, jen v Québecu upravuje zákon nutnost souhlasu od dovršených 14 let. Podle Kanadské lékařské ochranné asociace (CMPA) je jediným určujícím faktorem fyzický a duševní vývoj dítěte a jeho schopnost pochopit postupy léčby, která je pro něj navrhovaná. Zjistí-li lékař, že v tomto smyslu schopné je, nepotřebuje již žádný souhlas ze strany rodičů. Stejně tak je v moci lékaře posoudit, zda si dítě uvědomuje důsledky odmítnutí léčby, a i to pak respektovat. Podobně jsou například kanadští nezletilci oprávnění nesouhlasit s tím, aby jejich zdravotní dokumentace byla vydána rodičům. Jako příklad udává CMPA nedávnou kauzu 16letého chlapce trpícího depresí a agorafobií. Pro závažné symptomy byl zařazen do denního léčebného programu, s čímž byla srozuměna škola, ale nikoli už matka. Ta vzápětí podala na školu stížnost, která byla z výše popsaných důvodů jednoznačně zamítnuta.
Plné znění článku je k dispozici na odkaze: https://www.denik.cz/zdravi/prava-deti-kdyz-dite-rekne-ne-tak-to-plati-doktore-20180228.html.