Každé desáté výživné nedosáhne ani tisícovky. Na alimentech občas dluží partnerovi přes 100 tisíc Čechů
Takové příběhy nejsou v Česku ojedinělé. Podle odhadů Asociace neúplných rodin je tu zhruba 115 tisíc občasných anebo stálých dlužníků na výživném. Liknavost v plnění povinností vůči dětem ústí v tristní stav, kdy každý desátý samoživitel dostává měsíčně na péči méně než tisíc korun. „Nejnižší částka, se kterou klient do našeho programu vstoupil, bylo 65 korun měsíčně. S maximálně pětistovkou na jedno dítě si musí vystačit každý dvacátý samoživitel,“ říká Iveta Novotná, ředitelka organizace Vaše výživné. Ta bezplatně pomáhá matkám či otcům, jejichž partner zahálí.
Nevybíravé triky
Při snaze vyhnout se placení občas lidé sahají po nevybíravých tricích anebo jsou tu jiné komplikace, jak dokládá zkušenost Moniky. „Bývalý manžel je řidič kamionu, exekutor tedy může postihnout jen minimální mzdu, kterou má ve smlouvě. Posílá nám 2200 korun,“ vysvětluje Monika. Otec dětí ale disponuje každý měsíc vyšší částkou, jenže většinu výplaty dostává od zaměstnavatele formou diet. „Exmanžel má přes 30 tisíc na svou stravu v zahraničí a já doma pro děti čtyři tisíce,“ dodává.
„Většinou se setkáváme s tím, že opatrovnické soudy tuto část výplaty neberou v potaz,“ potvrzuje Novotná. Je to podle ní i tím, že příslušné soudy jsou přetížené a případy posuzují „tabulkově“. Potíž dle asociace spočívá i v tom, že podat trestní oznámení lze na rodiče neplatiče, až když nic nepošle čtyři měsíce v řadě. Časový horizont se ale posune pokaždé, když se byť malý kousek dluhu splatí. Proto by podle odborníků mělo větší smysl, aby se zanedbání povinné výživy řídilo spíš podle výše dlužné částky; dosáhne li šesti tisíc, bude to trestné.
Související články na portálu Šance Dětem
