Jen co půjdem někam jinam

Periodikum
clovekvtisni.cz
Obrázek
Chudoba

Život se mění. Korona a doba omezení, zavírání podniků, dávají mnoha lidem znát, že bude těžké udržet jejich životy v podobě, na niž byli zvyklí. A mezi tím vším, v různých koutech země, žijí rodiny, jejichž situace byla zlá už před příchodem pandemie a omezení ji ještě zhorší. Jim i jejich dětem, kterým zavření škol často zároveň zavírá šanci vymanit se z bídné situace. Pomoc v podobě počítačů na domácí výuku totiž v řadě případů nestačí – a mnohde i chybí.

Pozornost veřejnosti strhl příběh chlapce Olivera ze severu Čech, kterého organizace Člověk v tísni (ČvT) začala doučovat, aby zvládl učivo na dálku, a sbírka pomohla devítiletému chlapci s devíti dioptriemi získat první brýle. Jeho matce dnes lidé z ČvT pomáhají vyznat se v paralyzujícím dluhu za energie, ve kterém uvízla po odchodu muže, a když se chce Oliver se sourozenci v bytě s odpojenou elektřinou zahřát, chodí do lesa sbírat dřevo na otop.

Co vypadá jako srdceryvný příběh z jiného světa, je ve skutečnosti pro stovky rodin v Česku běžný život. Situaci zdejších chudých lidí nasvítila pandemie koronaviru ostrým světlem, po celé zemi se rozběhly sbírky na zoufalé rodiče-samoživitele, kteří přišli o možnost brigádnického výdělku, neziskové organizace nabízejí doučování, co jim síly stačí, a tyto posílené dotyky zájmu dávají lidem v nouzi naději, že když ne oni, jejich děti snad dokážou uspět. „Dostala jsem teď v koroně hodně pomoci a jsem vděčná,“ říká Lucie K., matka osmileté Nikoly, v kuchyni bytu v Liberci, kde spolu ty dvě žijí, „a doufám, že dcera jednou bude žít líp než já.“

Celý text článku najdete zde:

https://www.clovekvtisni.cz/tydenik-respekt-jen-co-pujdem-nekam-jinam-7322gp