Je opravdu těžké odhadnout, co je šikana a co je ještě obyčejná klukovina

Jak pozná rodič na svém dítěti, že je šikanované?

Je jiné. Vy znáte své dítě, to však najednou začne být zamlklé. Nechce jít ven. Nepůjde do určité skupiny lidí, nebude chtít chodit do školy. Bude se mu chtít zvracet. Najednou nemá peníze, které jste mu dali. Chodí s roztrhaným oblečením. Je špinavé. Jsou různé znaky. V každém případě je dítě jiné. V některých případech se také doma začnou ztrácet peníze, až poté zjistíte, že ty peníze dává někomu.

Co má rodič v tu chvíli, kdy se mu dítě začne měnit před očima, udělat?

Já osobně bych šla do školy. Chtěla bych mluvit s primárním preventistou, výchovným poradcem a s někým z vedení školy. Pak už se šikana řeší svým svérázným postupem. Je třeba oddělit agresora od oběti, což je fakt těžké. Zjišťování informací bývá na 99 % tajné, aby se to nedozvěděla ani jedna ani druhá strana. Je potřeba najít svědky. U nich je třeba mlčenlivost. Nikdy se nekonfrontuje agresor s obětí. Je to opravdu náročné, ale jde to. Pakliže to je až za určitou hranici, tak se dává oznámení na státní zastupitelství nebo trestní oznámení na policii.

Můžeme obecně říct, kdo bývá šikanovaný a kdo agresorem?

Ne, může to být úplně kdokoli. Možností je spoustu. Chudé dítě, bohaté dítě. Nedá se ani říci, jestli kluk nebo holka. Každý z jmenovaných může být agresorem i obětí. Z osobní zkušenosti bych řekla, že je to horší mezi chlapci.

Celé znění najdete na: https://boleslavsky.denik.cz/z-regionu/je-opravdu-tezke-odhadnout-co-je-sikana-a-co-je-jeste-obycejna-klukovina-20161109.html.