- Domů
- O čem se mluví
- Jana Frantíková: Má 12 dětí. Proč? Chtěla velkou rodinu, stala se pěstounkou
Jana Frantíková: Má 12 dětí. Proč? Chtěla velkou rodinu, stala se pěstounkou
Datum publikace: 17. 04. 2012
Periodikum:
prozeny.cz
Je jí 53 let a do kolonky zaměstnání by nejspíš napsala „matka“.
I když mluví o smutných věcech, usmívá se! Leckdy nemá vteřinu volna, přesto má dobrou náladu. Nežije v luxusu, ale je šťastnější než kdejaký milionář. Jana Frantíková (53) zasvětila život dětem. A to nejen svým vlastním, ale i těm, které přijala do pěstounské péče a pomáhá jim vyrovnat se s bolestnou minulostí. Povídání s ní je dalším dílem série o úspěšných ženách Česka, protože úspěch má mnoho podob, a tohle je jedna z nich.
Kolik máte dětí?
„Celkem dvanáct. Mám pět svých vlastních dětí a sedm pěstounských. Část z nich už ale dospěla a má své životy. Takže teď tu s námi žije naše vlastní devatenáctiletá dcera Bohdanka a pět přijatých dětí, tři náctileté slečny a dva kluci ve věku devět a deset let.“
Takže i s manželem vás tady v tom malém domku žije osm? Jak se třeba ráno vystřídáte v koupelně?
„Dneska už je to dobré, protože holky jsou velké a obstarají se samy, a navíc odcházíme postupně, ne všichni najednou. Ale dřív jsme měli vše stanovené na minuty. Já tehdy byla schopná vypravit tři malé holky během dvaceti minut, a to včetně toho, že jsem jim všem zapletla copy. Ale nesmělo se nic nechat náhodě, všechno muselo být připravené. Navíc jedna přijatá holčička je postižená, velmi těžce snáší změny, a tehdy chtěla chodit jen ve svém oblíbeném oblečení. Jinak se hroutila a byl obrovský problém. Takže jsem každý večer musela to oblečení vyprat a ráno přežehlit.“
Teď jste zmínila postiženou holčičku. Vychovala jste nebo vychováváte víc handicapovaných dětí?
„Mám dvě holčičky, které neslyší. Ale ony vlastně všechny ty děti za sebou mají nějakou nestandardní minulost, takže o každém z nich se dá mluvit jako o dítěti s raným traumatem. Každé je něčím specifické a má nějaký svůj problém, s nímž je potřeba počítat a pracovat.“
Takže když to porovnáte se svými vlastními dětmi, které nic takového neprožily, jsou tyto děti na výchovu náročnější?
„Já bych to takhle neřekla. Ta práce není těžká, je jiná, a možná vlastně zábavnější. Tyhle děti vás nutí o věcech víc přemýšlet a také na nich mnohem lépe vidíte veškeré úspěchy a pokroky. Když se vám narodí zdravé, chytré a šikovné dítě, tak jen v podstatě očekáváte, že nebude mít v životě problém. Já si dodnes pamatuju, jak jsem cítila obrovskou radost a štěstí, když se jedna moje neslyšící pěstounská dcera v osmi letech naučila říct za sebou tři slova. S jiným osmiletým dítětem bych tuhle radost neprožila, protože s tím přece počítáte, že tak velké dítě umí mluvit. Dnes je té dívce sedmnáct, a přesto, že neslyší, se dokáže domluvit.“
Celý rozhovor najdete na: https://www.prozeny.cz/clanek/jana-frantikova-ma-12-deti-proc-20350.