Jak se nám daří pomáhat v nízkoprahových klubech? Zeptali jsme se samotných dětí!

Klub je otevřen všem dětem. Dochází do nich řada těch, které mají dohled kurátora pro mládež, mají za sebou rvačky, krádeže nebo absence ve škole. Zpravidla je spojuje slabší podpora rodiny. Mohou sem docházet anonymně a mají od pracovníků garantovanou důvěru a mlčenlivost. „ Je to cesta, jak s nimi navázat vztah založený na důvěře, aby byly ochotné se svěřit s jejich trápeními. Třeba jedna holčička přišla a říkala, že nechce domů, že její maminka pořád pije. Měla prostor, kde se svěřit a věděla, že k její mamince se to nedostane ,“ vysvětluje matodička NZDM Eva Heckelová. Některé děti tak docházejí do klubu bez vědomí svých rodičů, nebo je pracovníci znají jen pod jejich přezdívkou. Má to výhody i nevýhody. Děti vědí, že si na ně nebudeme stěžovat jejich rodičům, učí se nést sami odpovědnost za svoje chování. „Co si v klubu navaříme, to si tam taky sníme,“ doplňuje metodička.

Celý článek najdete zde: https://www.clovekvtisni.cz/jak-se-nam-dari-pomahat-v-klubech-8850gp