Hyperaktivní, nebo jen zlobiví?

Málokterá psychiatrická diagnóza dosáhla takové popularity jako hyperaktivita neboli ADHD. Tuto nálepku běžně dostávají už děti v mateřských školách. Hodí se pokaždé, když se objeví až příliš živé dítě, a to bez ohledu na to, zda se jej tato neurovývojová porucha skutečně týká, či nikoliv. Řadu dětí (ale i dospělých) naopak správná diagnostika mine a jsou mylně považovány za zdravé. Označení ADHD není výmluva pro „zlobení“ nebo snad lenost při neplnění školních povinností, ale porucha, která si zaslouží pozornost nejen ze strany rodičů a učitelů, ale třeba i vedoucích různých kroužků a také lékařů, kteří o dítě pečují. Dětem s ADHD se stojí zato věnovat i proto, že mnozí z nich jsou výjimečně talentovaní.

Fenomenální plavec Michael Phelps, který si z posledních olympijských her v Riu přivezl pět zlatých a jednu stříbrnou medaili, někdejší ředitel společnosti Apple Steve Jobs, ale také bývalý americký prezident George W. Bush. Na první pohled přitom ani jeden z nich není někým, koho by si veřejnost spojovala s neúspěchem, právě naopak.

Přitom děti s touto diagnózou patřívají ve škole mezi ty, které svými výsledky právě neoslňují. Týkalo se to i výše zmiňované americké olympijské hvězdy. Jeho matka Deborah Phelpsová před lety vzpomínala v deníku New York Times, že její syn nebyl schopen ani chvilku vydržet v klidu a neustále musel něco dělat. V tom, co ho bavilo, exceloval. Jeho školní výsledky ale nebyly nic moc. „Váš syn nikdy nebude schopný se na cokoliv soustředit,“ vzpomínala Phelpsova matka na slova učitelky, která jí utkvěla v paměti. Phelps byl jako hyperaktivní diagnostikován v devíti letech a právě sport, ve kterém brzy našel zalíbení, se mu stal oblastí, v níž mohl (na rozdíl třeba od matematiky) dosáhnout obrovských úspěchů. Byl schopen dřít víc než ostatní a jen tak se nevzdával.

Celé znění článku najdete na: http://www.pressreader.com/czech-republic/lidove-noviny/20160927/281771333675133