Hlas krve a pravda o rodičích. Kdy říct dětem o adopci?

Zatímco dosud převládal názor, že je pro ně podstatné pouze to, kdo je vychovává, nové zákonné úpravy to vidí jinak. Pravdu se nyní musí dozvědět už předškoláci.

Vanda Jandová, osmatřicetiletá maminka tří dětí, se dozvěděla, že je adoptovaná, až od svého manžela, kterému to prozradila její teta. Byla jediná, kdo to nevěděl. Když se dotázala adoptivních rodičů, proč jí nic neřekli, táta odpověděl, že se neptala, a máma se bála, že ji pravdou ztratí.

Vandina biologická matka byla v době, kdy otěhotněla, ještě nezletilá. Rodiče ji poslali ke známým do jiného města, aby tam dítě donosila. Hned po narození musela dát nemluvně k adopci. „Domů si mě z porodnice nesli noví rodiče. Biologická máma mě ani nechtěla vidět, aby ji nebolelo, že se mne musí vzdát," říká smutně Vanda. Pravdu se dozvěděla, až když ona sama měla půlroční dcerku. Matku začala hledat a za pět měsíců se jí to podařilo. Viděla se s ní ale jen jednou a bylo to velmi šokující setkání. Špatně je nesla hlavně její matka, které rodiče namluvili, že dcerka u adoptivních rodičů ve třech letech zemřela na srdeční vadu.

Vztahu s Vandou se bojí a ještě dnes, po pěti letech od seznámení, se mu vyhýbá. Píše jí textovky na Vánoce a narozeniny, svou adresu jí ale nedala. „Adoptivní rodiče mám moc ráda, dali mi lásku, péči a bezpečí, ale biologická máma mi chybí. Je tolik věcí, na které bych se jí chtěla zeptat a říct jí, ale nejde to,“ uzavírá Vanda a snaží se přes slzy pousmát.

Příběhů, jak se děti teprve v dospělosti dozvěděly o svém původu celou pravdu, je plný internet. A také zoufalých snah najít biologické rodiče či alespoň poskládat střípky z dávné minulosti. Poznání bývají mnohdy bolestná – nejen pro děti, ale i pro biologické či „nové“ rodiče.

Celé znění zprávy najdete na https://relax.lidovky.cz/hlas-krve-a-pravda-o-rodicich-kdy-rict-detem-o-adopci-fxb-/zajimavosti.aspx?c=A150122_152018_ln-zajimavosti_ape.

> další zprávy z médií