Historie kojení: Eskymačky kojily děti do puberty, královny nikdy

Zatímco v době tvrdého socialismu se kojilo pouze po nezbytně nutnou dobu tří až šesti měsíců, dnes odborníci doporučují kojit dítě až do dvou let. Mnohé současné ženy se ale nebrání tomu kojit i déle, třeba až do předškolního věku. Co za tím je? Snaha dopřát dítěti to nejlepší, nebo odmítání umělé výživy, která je drahá a spoustě dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka nesvědčí?

Ať už jsou důvody jakékoli, proti kojení nelze nic namítat, je to to nejlepší, co může matka svému dítěti dát. Vždyť přírodní národy a Eskymáci, tedy přesněji Eskymačky kojily své děti mnohdy až do puberty. To by v dnešní společnosti mohlo být považováno za extrém, ale kdoví, co nás v budoucnu ještě čeká. V rámci kontaktního rodičovství současné matky nosí své děti právě po vzoru přírodních národů v šátku na těle a kojí je tak dlouho, jak si děti žádají.

Synchronizované kojení

Naše maminky a babičky to neměly jednoduché. Žádný rooming in ani kontaktní rodičovství, dítě po porodu pěkně zůstávalo ve vyhrazené místnosti společně s ostatními miminky až do doby, než si je novopečení rodiče odvezli domů.
S naprostou pravidelností co tři nebo ještě lépe čtyři hodiny nosily sestry na pokoj všem ženám současně miminka na kojení. Jak by k tomu všichni přišli, kdyby se vyhovovalo každému přání dítěte pít mimo stanovenou dobu! Výhodou bylo to, že si ženy odpočinuly a nebudil je pláč cizího dítěte, když to jejich zrovna spokojeně spalo.

Nevýhody se mnohdy projevily až po letech - chybějící citová vazba s matkou, neukotvenost v životě, nízké sebevědomí, nejistota, strach a nedůvěra v život.
Když se podíváme o mnoho let zpátky - jak na tom asi byli ti naši panovníci a šlechticové, pro které byla jejich matka jen nějaká paní, co se na ně občas přišla podívat?

Královny nikdy nekojily

Nejen panovnice a vysoce postavené ženy, ale i mnohé ženy o pár desítek let zpátky své děti kojit nemohly, nechtěly nebo je kojily pouze po nezbytně nutnou dobu - zpravidla tři až šest měsíců v tom maximálním případě. Dnes se doporučuje kojit až do dvou let, ovšem narůstá počet případů, kdy ženy kojí déle.

U přírodních národů a na venkově v chudých rodinách bylo mateřské mléko jedinou možností, jak nakrmit dítě a zajistit mu přežití. Zvířecí mléka naředěná vodou se používala také, ale pro většinu dětí byla špatně stravitelná. Proto bylo zcela běžné, že dítě, které přišlo o matku, nakojila jiná žena. To by ovšem dnes těžko prošlo.

Od roku 1987 je u nás zakázáno kojit cizí děti kvůli riziku přenosu viru HIV. Pokud je mléko pasterizované, nepředstavuje to žádný problém a maminky mohou své přebytky alespoň poskytnout mléčným bankám, které se nacházejí v pěti větších městech naší republiky.

Celé znění článku k přečtení na: https://www.vitalia.cz/clanky/historie-kojeni-eskymacky-kojily-deti-do-puberty/.

> další zprávy z médií