Dětský průvodce světem rozvodu

Pro řadu účelů je výhodné, když je dítě například psychologicky vyšetřováno v přítomnosti rodičů. Sníží se tím jeho obavy z neznámého prostředí, cizího člověka. Dítě se nemusí zabývat obavami z toho, co je čeká, že mu rodiče odejdou apod. Někdy vůbec nevadí, když rodiče vstupují do rozhovoru s dítětem, protože lze vidět interakci obou, neverbální komunikaci, reakci na odpovědi dítěte apod. To představuje cenný zdroj informací a současně podnět k další exploraci. Jsou však situace, kdy je výhodnější alespoň zčásti mluvit se samotným dítětem. Vůbec to neznamená, že celý rozhovor se musí odehrát výlučně mezi poradcem a dítětem.

V případě konfliktů v rodině v porozvodové situaci je pro dítě (koneckonců i pro dospělého) velmi náročné vyjadřovat se zcela svobodně před jedním z rodičů. Někdy se bojí, že je za "nevhodné" odpovědi čekají sankce, častěji však nechce jakkoliv ublížit přítomnému rodiči. Neměli bychom však podlehnout iluzi, že když je dítě s námi samo, odpovědi jsou jednoznačně věrohodné. Přesto se jako nejvhodnější jeví kombinace rozhovoru s dítětem v přítomnosti rodiče/ů a o samotě. Pro dítě je podobná situace srozumitelná, zejména když vidí, že část hovoru vedeme od začátku se všemi zúčastněnými a následně chvíli mluvíme jen s rodiči. Tak jako dospělý potřebuje pochopit, co se s ním děje, potřebuje pojmenovat a prožít emoce spojené s rozpadem rodiny, potřebuje i dítě, přiměřeně svému věku, dostat vysvětlení a prostor, aby se mohlo s touto situací vyrovnat.

Celé znění článku najdete v aktuálním vydání časopisu Školní poradenství v praxi.