Deprivace aneb když dítě strádá
Fungující rodiče uspokojují potřeby dítěte po stránce citové jistoty tím, že mu umožní prožít spolehlivý mezilidský vztah. Posilují jeho schopnost uchovat si pocit vnitřní jistoty a vyrovnanosti, získat pozitivní vztah ke světu i k sobě samému a udržovat na dobré úrovni trvalejší vztahy s lidmi. Zatímco neakceptace ze strany rodičů a negativní působení na rozvoj dítěte má za následek citové strádání. Za deprivaci můžeme považovat nedostatečné uspokojení důležitých psychických či fyzických potřeb jednotlivce.
Citová deprivace je následek dlouhodobé nedostatečné citové jistoty a bezpečí. Vzniká v podmínkách, kdy matka nejeví o dítě zájem, zanedbává je a zaujímá k němu ambivalentní postoj (protichůdný např. pocit lásky, ale i nenávisti), nebo dokonce hostilní postoj (nepřátelský až nenávistný, odmítavý, nevraživý postoj). Jedná se pak o dlouhodobý negativně působící proces, který může ovlivňovat vývoj dítěte již od narození. Jelikož dítě nemá jinou zkušenost, tak tento stav považuje za normální. Dítě se proti tomuto citovému zanedbávání nemůže bránit.
Mnohem častěji se však vyskytuje tzv. citová subdeprivace, která je mírnější variantou deprivačních zkušeností. Je těžko identifikovatelná a znevýhodněnému dítěti se tak nemusí dostat potřebné pomoci. Může se jednat o částečně dysfunkční rodiny.
Celé znění článku najdete na https://www.chytrazena.cz/deprivace-aneb-kdyz-dite-strada-25887.html
