Den Downova syndromu: žít s mámou, a ne v ústavu už není rarita
Když se Matyáš 7. srpna 2011 v Jičíně narodil císařským řezem, rodiče ještě nic netušili. Pak přišla špatná zpráva: u miminka bylo podezření na Downův syndrom, které se po deseti dnech naplnilo.
„Musela přijít ta věta: Jestli chcete, můžete ho nechat tady v kojeneckém ústavu. Ale my jsme měli jasno. Matyáš je náš a nikam ho dávat nebudeme. Další den nás pustili domů. V propouštěcí zprávě bylo napsáno: zdravý kojenec s Downovým syndromem," vzpomíná Matyášova maminka.
Po čtyřech měsících klidného života ale přišla komplikace. Ukázalo se, že Matyáš trpí dětským druhem {+zyP'(AI):}. Než nastoupil do Thomayerovy nemocnice na léčbu, měl až 10 záchvatů denně a zapomněl se i smát.
Žít naplno
„Naštěstí léčba pomohla a my mohli začít znovu. Je to rok, co je Matyáš bez záchvatů. Nyní už sám sedí, umí se plazit a všechno ho zajímá. A co je nejdůležitější, zase se směje. Život s Matyášem nám vzal pár přátel, ale naučili jsme se obklopit těmi, co nás mají opravdu rádi. Jsme šťastní za každý den s naším synem," uzavírá maminka rok a půl starého Matyáše.
Celé znění článku najdete na: https://www.denik.cz/z_domova/den-downova-syndromu-zit-s-mamou-a-ne-v-ustavu-uz-neni-rarita-20130320.html.
