Den Downova syndromu: žít s mámou, a ne v ústavu už není rarita
Když se Matyáš 7. srpna 2011 v Jičíně narodil císařským řezem, rodiče ještě nic netušili. Pak přišla špatná zpráva: u miminka bylo podezření na Downův syndrom, které se po deseti dnech naplnilo.
„Musela přijít ta věta: Jestli chcete, můžete ho nechat tady v kojeneckém ústavu. Ale my jsme měli jasno. Matyáš je náš a nikam ho dávat nebudeme. Další den nás pustili domů. V propouštěcí zprávě bylo napsáno: zdravý kojenec s Downovým syndromem," vzpomíná Matyášova maminka.
Po čtyřech měsících klidného života ale přišla komplikace. Ukázalo se, že Matyáš trpí dětským druhem epilepsie. Než nastoupil do Thomayerovy nemocnice na léčbu, měl až 10 záchvatů denně a zapomněl se i smát.
Žít naplno
„Naštěstí léčba pomohla a my mohli začít znovu. Je to rok, co je Matyáš bez záchvatů. Nyní už sám sedí, umí se plazit a všechno ho zajímá. A co je nejdůležitější, zase se směje. Život s Matyášem nám vzal pár přátel, ale naučili jsme se obklopit těmi, co nás mají opravdu rádi. Jsme šťastní za každý den s naším synem," uzavírá maminka rok a půl starého Matyáše.
Celé znění článku najdete na: https://www.denik.cz/z_domova/den-downova-syndromu-zit-s-mamou-a-ne-v-ustavu-uz-neni-rarita-20130320.html.
