Dáváte potomkům na zadek? Správný trest vypadá jinak
Výchova je především „tvrdá dřina“ a bohužel ne všichni ji zvládají. Myslete na to, že dostáváte do rukou čistou osobnost, které byste měli být průvodcem od dětství až do dospělosti. A podle toho je potřeba k dítěti i přistupovat – všechno si důkladně promýšlet a nepodléhat momentálním emocím ve chvílích, kdy se objeví problémy.
Neposloucháš? Dostaneš na zadek
Je to jednoduché. Je to ale také správné? Většina lidí dává mezi slova výchova a poslušnost rovnítko, správná výchova ovšem rozhodně nespočívá jen v tomto bodu. Pokud dítě neposlechne, zkuste se více zamýšlet nad tím, z jakého důvodu se to stalo, jestli jste ho dostatečně poučili o tom, kde jsou hranice, co se smí a nesmí a proč. Zajímejte se o to, zda si vůbec uvědomuje, že dělá něco špatně, i o to, jestli má ve vás správný vzor. Zároveň ale nevyžadujte slepou poslušnost vždycky a všude, nedokazujte si vlastní moc nad ním a svou autoritu. Dítě není cvičený pes, je to tvor s vlastní, velmi složitou osobností. Vysvětlujte, buďte laskaví, obrňte se trpělivostí a buďte důslední. Právě tohle je výchova, ne automatické trestání za projevy dětství. Vaše ratolest nemá kapacitu na to, aby si uvědomila všechny důsledky svého jednání a správně vyhodnotila každou situaci. Není to malý dospělý.
Jak vypadá správný trest?
Psychologové se shodují na tom, že dítě by v první řadě mělo pochopit, za co je trestáno, odplata by proto měla přijít bezprostředně po prohřešku, jako přirozený důsledek jeho chování. Trestat ho později, zvlášť pokud je ještě malé, nemá smysl, není schopno tomu porozumět. Obecně se dále nedoporučuje zakazovat dítěti to, co je pro něj prospěšné, například sport nebo vycházky ven. Fyzicky nevybité dítě bude mít větší sklon se doma nudit a následně zlobit. Naopak doporučit lze například vykázání z místnosti, zákaz televize, tabletu či počítače nebo nařízení domácích prací.
Myslíte také na pochvalu?
Jakýkoliv trest nejlépe funguje v kontrastu k pochvale, přičemž právě chválení by ve výchově mělo vysoce přesahovat nad trestáním. Musí být ovšem smysluplné – tedy ne za činnosti, které by dítě mělo vykonávat samo od sebe, ale za jistý nadstandard. Pokud nastavíte pravidla výchovy takhle, trestem pro dítě může být i to, že ho nepochválíte – a co víc, samo a pro pocit vlastního uspokojení se bude snažit nevhodnému chování vyhýbat. Snažte se o to, aby dítě nedělalo věci s vidinou trestu nebo pochvaly, ale aby mělo samo dobrý pocit z toho, co udělalo, jak se zachovalo a podobně. Buduje si tak vědomí vlastní sebeúcty a sebedůvěry.
Související články na portálu Šance Dětem
