Co změnily sociální reformy
Autorkou části o rodinné a sociální politice, kterou zveřejňujeme, je Linda Sokačová.
Rok 2012 byl rokem začátku, ale i konce některých velkých reforem v sociální oblasti, které se specificky dotýkaly také postavení žen a mužů ve společnosti (viz také národní zpráva Social Watch 2011). V lednu 2012 začala platit celá řada ustanovení tzv. Sociální reformy, které zásadním způsobem změnily fungování sociálních systémů a politiky zaměstnanosti. Jedná se o komplexní úpravu pojistných i nepojistných sociálních dávek týkajících se rodičů, handicapovaných a nízkopříjmových skupin. Zároveň sem spadají i změny výplaty dávek v nezaměstnanosti a změny týkající se postavení nezaměstnaných.
Tyto úpravy byly dále doprovázeny změnami v Zákoníku práce, jejichž velká část oslabila postavení zaměstnanců (např. změny v proplácení přesčasů, které mohou být již součástí podepsané pracovní smlouvy atd.). Sociální reforma obsahovala také tzv. veřejnou službu, opatření, které výrazným způsobem měnilo koncept podpory v nezaměstnanosti v České republice. Přestala platit pouze zásada povinného sociálního pojištění, které lidi, kteří ztratili zaměstnání, opravňovala za splněné zákonných podmínek k podpoře v nezaměstnanosti a registraci u úřadu práce.
Každý déle než dva měsíce nezaměstnaný mohl být úředníkem / úřednicí úřadu práce (ÚP) vyzván, aby nastoupil na výkon služby až do výše 0,5 úvazku měsíčně. Pokud registrovaný na ÚP odmítl, byl vyřazen z registru úřadů práce, což znamenalo konec výplaty podpory v nezaměstnanosti, ale také např. ztrátu platby zdravotního pojištění státem. Kampaň Iniciativy ProAlt - Stop sociální reformě ukázala, že kromě všeobecně negativních dopadů, měla veřejná služba i specifické genderové dopady.
Konkrétní případy prokázaly, že veřejná služba má intenzivnější dopad na pečující osoby, které se staly nezaměstnanými právě z tohoto důvodu. Ty byly nuceny se nejen podrobit represivním podmínkám nucené práce, ale musely také zajistit péči o osoby, za které přijaly odpovědnost. Uchazečky o zaměstnání byly velmi často posílány také do organizací z oblasti péče, které byly postiženy škrty v oblasti veřejných služeb. Při realizaci veřejné služby se objevila i šikana ze strany organizací, které veřejnou službu realizovaly. Institut veřejné služby byl zrušen Ústavním soudem ČR 27. listopadu 2012.
Na začátku roku se také snížila celková částka rodičovského příspěvku, který mohou získat pečující rodiče do tří nebo čtyř let věku dítěte z 236 tisíc Kč na 220 tisíc Kč.
Celé znění článku najdete na https://denikreferendum.cz/clanek/16144-co-zmenily-socialni-reformy
