- Domů
- O čem se mluví
- Bez podpory rodičů bych to (ne)zvládla
Bez podpory rodičů bych to (ne)zvládla
Datum publikace: 02. 06. 2016
Periodikum:
Žena a život
Kdyby všichni, kdo tvrdí, že se vypracovali z nuly, mluvili pravdu, pochází půlka našeho národa z dětského domova. To, že se rodiče snaží aspoň trochu usnadnit dospělým dětem start nebo je podržet v krizi, je přirozené a tak trochu i česká tradice. Důležitá je ovšem míra pomoci a hranice, za kterou už leží rozmazlenost.
Ten seznam "drobností" - které se ovšem přestávají jevit jako malichernosti, když si je musíme platit z vlastní kapsy - je docela dlouhý. Od hlídání dětí o prázdninách až po napečení vánočního cukroví nebo rodičovské dotace po rozvodu. Mezi nejvýznamnější pomoc ale u nás už tradičně patří ta s bydlením. Nejde o výmysl. Nedávno dokonce proběhla ve večerních hlavních televizních zprávách informace, že každý druhý rodič v Čechách pomáhá dětem s hypotékou -finančně nebo i zástavou svého bytu.
Dva rozdílné světy
"Mám jednu kolegyni a zároveň výbornou kamarádku, se kterou si ve všem rozumíme a můžeme se na sebe spolehnout. Jen širokým obloukem obcházíme téma bydlení, respektive životní zkušenosti a možnosti každé z nás," vypráví Zuzana, sedmatřicetiletá učitelka základní školy. Ve třiadvaceti zdědila po babičce menší garsonku. Když se o pět let později vdávala, zděděný byt prodala a rodiče jí navrch půjčili dvě stě padesát tisíc. "Tyto finance nám umožnily vzít si pro nás přijatelnou hypotéku a koupit si domek. Nikdy jsem tuhle pomoc nebrala jako samozřejmost. Měla jsem prostě štěstí, že mi rodina takhle mohla a chtěla pomoct. Jenže to, že si někdo takhle celkem snadno vyřeší bydlení, si kamarádka bohužel bere hrozně osobně a často mi to předhazuje," vypráví Zuzka.
"Ona nedostala z domova nic, v pětatřiceti žije v pronájmu, a protože je bez partnera, s učitelským platem nemá ani šanci dostat hypotéku. Zvažuje odchod ze školství, aby měla víc peněz, ale zároveň se vzteká, že jiní - tím myslí samozřejmě mě - riskovat kvůli bydlení a měnit svůj život nemusí. Uvědomuji si, že naše startovací podmínky byly rozdílné, ale odmítám pocit viny jen proto, že jsem to měla snazší," uzavírá Zuzka. Podobných příběhů je v České republice spousta. Dokonce tolik, že se žadatelům o hypotéku v bankách občas stane, že je jim doporučeno, aby si určitou částku "sehnali v rodině", pak dostanou výhodnější úvěr.
Celé znění článku najdete v tištěném vydání časopisu Žena a život: https://www.idnes.cz/jenprozeny/zenaazivot/bez-podpory-rodicu-bych-to-ne-zvladla.A160531_220600_jpz-zenaazivot_jph1.
Související články na portálu Šance Dětem: