Aseptické neuroinfekce

Aseptické neuroinfekce jsou zánětlivá onemocnění centrálního nervového systému (CNS) způsobená různými infekčními agens, podobný obraz můžou však vyvolat i jiné neinfekční příčiny. Zánět může postihnout různé struktury a úrovně nervové soustavy – mozek (encefalitida), mozkové pleny (meningitida), míchu (myelitida), míšní kořeny (radikulitida) nebo periferní nervovou tkáň (neuritida). Infekce CNS je možné rozdělit podle rozsahu zánětu na rozptýlené (difuzní) nebo ložiskové. Dále podle průběhu na akutní a chronické.

Aseptické (serozní, nehnisavé) neuroinfekce představují i v současnosti riziko pro pacienty. Včasná diagnostika může být klíčová pro další průběh onemocnění včetně možných následků. Základní vyšetření mozkomíšního moku (hematologie, biochemie) s následným specifi ckým vyšetřením PCR, specifi ckých protilátek a dalších makerů je jedinou možnou cestou ke stanovení diagnózy i v rámci diferenciálně diagnostického postupu.

Základní charakteristiky nejčastějších aseptických neuroinfekcí

Středoevropská klíšťová meningoencefalitida

Původcem onemocnění je arbovirus (Togaviridae), jehož přenašečem je klíště obecné (Ixodes ricinus). Rezervoár představují různá zvířata – hlodavci, lišky, srnci, kozy, psi. Typický je ohniskový výskyt, v ČR v povodí řek, především ve středních a jižních Čechách. Inkubační doba je 7–14 dní. Klinický obraz může být různý, lehčí průběh nemoci bývá u dětí a mladých lidí. Typický je dvoufázový průběh kdy 1. fáze s příznaky připomínajícími chřipku (zvýšená teploty, cefalea, únava, myalgie) trvá asi 2–6 dní. Následuje přechodná úleva s následným rozvojem obrazu akutní neuroinfekce – meningitidy, meningoencefalitidy či myelitidy. Dle charakteru příznaků můžeme onemocnění rozdělit do několika forem: bezpříznaková (inaparentní), lehčí abortivní (jen příznaky 1. fáze), meningitická forma – nemocný má teploty 39–40st. C, výrazné bolesti hlavy, světloplachost může být nauzea se zvracením. Prognóza je většinou dobrá, parézy periferních nervů většinou rychle odeznívají, parézy končetin vyžadují častěji dlouhodobou rehabilitaci.(3)

Enterovirové neuroinfekce

Původcem jsou RNA viry, které se dělí na Polioviry, Coxsackie, ECHO viry, EV 68–71 a další (všechny mají určité neurotropní vlastnosti). Nejzávažnější neurologické postižení způsobené poliovirem (dětská mozková obrna) bylo díky plošné vakcinaci eliminováno, v ČR je možný jen import ze zemí kde divoká forma viru dosud cirkuluje. Přenos enterovirových infekcí se děje fekálně – orální cestou, přímo i nepřímo. Inkubační doba je průměrně 3–7 dnů. Někdy je naznačen dvoufázový průběh. Typickým klinickým projeven neuroinfekce je aseptická meningitida či meningoencefalitida s cefaleou, horečkou, někdy nauzea a zvracení. Léčba je symptomatická.

Herpetické neuroinfekce

Původcem jsou herpetické DNA viry, jejichž specifi ckou vlastností je perzistence v organizmu po prodělání primoinfekce (nervová ganglia, leukocyty.) s následnou možnou reaktivací. Nejzávažnější a život ohrožující neuroinfekcí je encefalitida vyvolaná virem Herpes simplex 1 (HSV 1). Postižení mozku bývá ložiskové s tvorbou hemoragicko nekrotických ložisek. Onemocnění začíná nespecifi ckými chřipkovými obtížemi, horečkou, cefaleou. Během několika dnů dochází ke změnám chování, může být fatická porucha. Později dochází s progresí ložiskového postižení k poruše vědomí, rozvoji paréz a křečí.

Lymeská nemoc – neuroborelióza

Původcem je Gram – pohyblivá bakterie Borrelia burgdorferi, která může postihovat mimo jiné i nervový systém. Přenašečem je klíště Ixodes ricinus. Neuroborelióza může typicky probíhat jako aseptická meningitida s odpovídajícím likvorovým nálezem nebo jako neuritida či radikuloneuritida. Meningitida se klinicky projevuje jako akutní lymfocytární neuroinfekce, ale může mít i mírnější zato protrahovaný nebo relabující průběh. Typická je cefalea, zhoršení soustředění, poruchy paměti, únava.

Z neinfekčních příčin musíme myslet na léky indukované aseptické meningitidy (Drug–induced aseptic meningitis DIAM) Aseptickou meningitidu může vyvolat mnoho antimikrobiální látek (např., Trimethoprim–sulfamethoxazol, ciprofl oxacin, cefalexin, metronidazol, amoxicilin, penicilin, isoniazid), které nemocný užíval v předchorobí na jiný infekt. Další léky, u kterých byla popsána souvislost s DIAM jsou například NSAID, ranitidin, karbamazepin, imunoglobulíny. Dále diferenciálně diagnosticky zohledňujeme i možnost autoimunitního systémového onemocnění či onkologické postižení CNS.

> další zprávy z médií

Celé znění odborného článku čtěte v časopise Practicus č. 5, společnosti ČLS JEP viz:

http://web.practicus.eu/sites/cz/Documents/Practicus-2016-05/06-Asepticke-neuroinfekce.pdf