Graf: Vliv rodiny na budoucí uplatnění dítěte
Všechny průzkumy k tématu geny versus výchova je třeba brát s určitou rezervou. Tyto vlivy lze totiž často jen velmi těžko jasně prokázat. V nejrůznějších domácích i zahraničních publikacích se tak pravidelně objevují výsledky průzkumů ve prospěch jedné i druhé teorie. To však nemění nic na faktu, že někdy mohou mít zásadnější vliv geny a jindy zase výchova.
Podívejme se na výsledky jednoho z rozsáhlých průzkumů provedeného v USA k otázce: „Jak velký vliv má výchova a rodinné zázemí na pozdější uplatnění v životě lidí, kteří jako děti vyrostli v náhradní rodině, v porovnání s dětmi vychovanými biologickými rodiči?“
Porovnání vlivu finančního zázemí rodiny na budoucí rodinný příjem adoptovaného a neadoptovaného dítěte.
Zdroj: What happens, when we randomly assign children to families? (Bruce Sacerdote, 2004)
Z tohoto zahraničního průzkumu například vyplynulo, že finanční rodinné zázemí nehraje příliš velkou roli v budoucím uplatnění a ve výši výdělku adoptovaných dětí. Naopak u dětí vyrůstajících s biologickými rodiči měl příjem rodiny, ve které vyrostly, poměrně velký dopad také na jejich budoucí finanční zázemí a uplatnění. Jinými slovy: být vychován v bohaté rodině nemusí mít takový vliv jako narodit se do bohaté rodiny.
Průzkum se vedle finančního zázemí rovněž zaměřil na budoucí dosažené vzdělání dítěte, jeho postavení ve společnosti či například sklony k obezitě. Čísla ze Spojených států amerických ukázala, že vliv rodiny a genů v těchto zmiňovaných situacích byl u dětí biologických daleko výraznější než u dětí adoptovaných. Je zajímavé, že vliv na pozdější návyky, jakými jsou třeba kouření nebo pití alkoholu, byl víceméně vyrovnán, protože vliv rodinného prostředí a výchova se odrážely stejně v dospělém životě dětí adoptovaných i neadoptovaných. Výzkumy, jako je tento, tedy dokazují, že zatímco některé návyky a chování může biologická rodina a geny bezprostředně ovlivnit, na jiné už tak zásadní vliv mít vůbec nemusí.
Více čtěte v našem článku:
Geny a výchova
